Představujeme Lunchmeat Festival: Nosaj Thing, Ikonika (1/2)

Od 9. do 13. března proběhne v pražských klubech NoD a Meet Factory první ročník audiovizuálního Lunchmeat Festivalu, jehož hlavním konceptem je obraz a zvuk jako rovnocenné jednotky. Během pěti dní se kromě audiovizuálních show můžete těšit na projekce, instalace, přednášky a workshopy. Dnes a v neděli si představíme jeho největší návnady, celý program včetně podrobných profilů si můžete nastudovat na adrese www.lunchmeat.cz/festival.

Nosaj Thing vs. Aalto (Meet Factory, 14.3. od 00:40)

Jednou z nejsilnějších hudebních scén současné nezávislé hudby se může pochlubit kalifornské Los Angeles. Vedle opěvované scény okolo tamního klubu The Smell tu má silnou a vlivnou základnu i glitch-hop. A právě v okolí Los Angeles výrustal také Jason Chung aka Nosaj Thing. Ještě jako pubertou zmítaný mladíček začal hltat kalifornský G-funk a rychle se přesunul i ke klasickému funku nebo umělcům z Warpu. Největší vliv na něj v mládí měl ale bezpochyby umělecký kolektiv a label Brainfeeder a scéna vznikající kolem klubu Low End Theory. Právě zde – mimo jiné pravidelném útočišti Flying Lotuse nebo Daedeluse - odehrál svůj první koncert.

Nedá se říct, že by Nosaj Thing obsazoval prázdná místa – elektroniky, kterou tvoří, je teď nasycený i Warp, Hyperdub nebo Werk Discs. Jenže i když Harmonic 313, Lone, Lukid a výše zmínění třeba mění nálady a donutí poskakovat se slzami v očích, nekloužou tak hladce mezi tanečním potenciálem a melancholií i uvnitř jedné skladby. Navíc všichni alespoň částečně míří k dubstepu nebo zvlněným basům, zatímco Nosaj Thing má radši táhlé klávesové a synťákové vrstvy. Na debutové desce Drift, kterou vydal vloni na Alpha Pup, dokázal spojit klávesy lámající srdce s kulometným beatem a navrch přidat vokály v prazvláštní podobě. Jinak než jako mručící, sténající vzdychající a husí kůži nahánějící samply je ani nehledejte. Na koncertech si rád vyhraje s náladami, jednou seká asijské samply v podobném duchu jako francouzský beatmaker Onra, jindy zahrne fláky Mr. Oiza. Důležitý je pro Jasona i vizuál, kvalitní projekce má vždy a parkrát vystupoval i ve speciálním audiovizuálním setu. Na Lunchmeat festivalu na pódiu, jehož podobu navrhne od A do Z Romain Tardy alias Aalto.

Všechno co potřebujete vědět o Romainu Tardym se ukrývá v názvu jeho domovské skupiny. AntiVJ rezignují na klasické pojetí VJingu a snaží se jej posunout na vyšší úroveň. Nejsou to obrázky, projektor a plátno, jsou to vizuální instalace, novodobé sochy. Sám Tardy si přímo libuje v nasvěcování různých objektů. I když je mapping výsadní disciplínou AntiVJ, nejen v této oblasti neustále posouvají hranice možného. Druhé místo je pro ně málo. Diktují trendy, určují směr, jezdí po celém světě. Byli na kanadském Muteku i v Koreji, spolupracují s mexickým Murcofem. I pro Prahu chystá specialitu: aby vytvořil světelný stage-design a vizualizace (obojí určené pouze pro vystoupení na Lunchmeat festivalu), přijel už dva týdny před festivalem.

poslechněte si a podívejte se:
myspace.com/nosajthing
www.nosajthing.com
vimeo.com/aalto
www.19m2.com

Ikonika vs. Video Jack (Meet Factory 13.3 od 01:50)

Zomby, mástr „wonky“ v říjnu do Prahy nepřijel, Ikonika, první dáma žánru, který leží na pomezí mezi UK garage, dubstepu a chiptune, by tuto absenci měla tuzemským fanouškům vynahradit. Začínala jako bubenice v post-hardcorových a metalcorových skupinách, před pěti lety si ale začala skládat sama ve Fruity Loops. A hned první, kdo si jí všimnul, byl Kode9, majitel jednoho z nejlepších současných elektronických labelů, Hyperdubu. Zde Ikonika vydala několik dvanáctipalců a v dubnu zde chystá debutové album Contact, Love, Want, Have. Na jejích dosud vydaných nahrávkách dominují tlusté basové linky zostřené pípáním z videoher a míhající se hi-haty, zároveň ale pod melodiemi cítíte obrovské vlny citu, což se u dubstepu poštěstí málokdy. „Chci aby moje skladby posluchač emocionálně prožíval, zároveň ale tracky musí fungovat i v klubu,“ tvrdí britská producentka. A tahle harmonie u ní bezezbytku funguje.

Michail Bulgakov psal své zásadní dílo Mistr a Markéta téměř 12 let. Dvojice André Carrilho a Nuno Correia aka Video Jack dokázala tuto literární klasiku vizuálně ztvárnit za mnohem kratší dobu a to i přesto, že každý z nich žije v jiné zemi. Tento fakt nepoukazuje jen na stírání tradičních bariér, jež pramenily z fyzické vzdálenosti, ale také na posun a přenositelnost kulturních forem z jednoho místa na druhé. V jejich vizi se tak snoubí rozdílné přístupy s kreativně-technologickým perfekcionismem, který je oběma vlastní. Jejich ztvárnění Bulgakovova románu bude najisto patřit k vrcholům celého festivalu a Videojack při této příležitosti široké veřejnosti ukáží, jak Mistrně dokáží pracovat s flashem, vektorovou grafikou a dalšími záležitostmi. Psychedelické obrazy tvoří za použití vlastních nástrojů naprogramovaných Nuno Correiou a jsou obohacovány všelijakými ruchy a šumy, rovněž vlastní výroby. Videojack jsou tak sami o sobě dokonalou ukázkou rozšiřování potencionálních uměleckých obzorů, jejich tvárnosti a prostupnosti. Kromě společného vystoupení s Ikonikou předvedou v pátek odpoledne také už zmíněného Mistra a Markétu, doplněného o přednášku.

poslechněte si a podívejte se:
www.vimeo.com/videojackstudios
www.videojackstudios.com
www.myspace.com/ikonika