Maceo Parker se narodil v Severní Karolíně, ve městě Kinston. Pochází z muzikantské rodiny, oba rodiče se věnovali gospelům. Jeho strýc, šéf místního bandu The Blue Notes, byl jeho prvním učitelem. V osmi letech si poprvé šáhl na saxofon a bratři Melvin (7) a Kellis (9) se přidali s bubny a trombónem. Tři Parkerovic bratři založili kapelu The Junior Blue Notes pod vlivem hudebníků jako Hank Crawford, Cannonball Adderlez a King Curtis. V patnácti letech našel Maceo svůj styl: Tenor saxofon.

Jednoho večera roku 1962, Melvin hrál s funky kapelou Apex (Maceo měl v tu dobu jinou práci), když ho oslovil, nadšený stylem jeho hraní, sám James Brown a nabídl mu spolupráci. Maceo byl v tu chvíli pouhým přívěškem svého bratra. Teprve po letech James Brown řekl: "but I figured I had to hire Maceo, too, if I wanted to get his brother. I didn't know what I had got!"

S Jamesem Brownem hrál po dalších dvacet let, kdy se učil tvrdé práci a hry na různé nástroje počínaje bariton, přes tenor až k jeho současnému altovému saxofonu. V roce 1990 konečně nastala příležitost pro jeho vlastní projekt: Počátkem devadesátých let vydal Maceo dvě úspěšná sólová alba "Roots Revisited" (1990) a "Mo´Roots" (1991). V roce 1992 pak vzdal živé album "Life on Planet Groove". Důkazem jeho vzrůstajícího celosvětového úspěchu 250 vyprodaných představení ročně! Kromě vystupování se svým bandemse věnuje i projektům s různými umělci formátu De La Soul, Jane´s Addiction, Ani DiFranco a Princem.

Maceo Parker na svých turné nevynechal už třetím rokem ani Českou republiku. Je sice pravda, že v Praze hraje vždy o poznání déle než v Brně (tentokrát to bylo tři hodiny v Brně a čtyři v hlavním městě), ale je to od něj sympatické, že v tak malé zemi dva koncerty ročně vůbec udělá. My jsme navštívily jeho koncert v brněnském Edison Garden 23.11.2001. Hrát se začalo kolem půl deváté, tak akorát, aby se sál zcela naplnil. Ale všichni byli zřejmě nějací přimrzlí z počasí a nevypadali zrovna moc v zajetí funky. Maceo Parker & band se zpočátku snažili rozpumpovat dav hudbou, průpovídkami, vlasními tanečky a žerty. Ke konci se úlohy vyměnily: kapela unavená a s menším nadšením, zato obecenstvo si říkalo o přídavky.

Funky band předvedl různorodé polohy nálad - roztančené hitovky, tklivá sóla, i trochu hip-hopu. Dav roztančili rockovým remixem své vlasní skladby. Rapové vstupy Maceova syna (se kterým již nějakou dobu koncertují), byly publikem přijaty vcelku vřele. Zato během některých sól na dechové nástroje se sálem nesl šum povídajících si auditorientů (což vyznělo přinejmenším neslušně). Maceo zaexperimentoval i sólem na příčnou flétnu, které lidem zas tak po chuti nebylo, přece jenom přišli na funkya funky to nakonec rozhodně bylo. Všichni vypadali stylově a předvedli vynikající show: však obrázky asi nejlíp popíšou rozvernou atmosféru na jevišti.