Deverova chyba - Doforoty

Zatraceně hutné zásoby.

Všeobeně známé klasické pořekadlo o tom, že se nebudem bát ani vlka, bude-li nás víc, a nebo i pověst o knížeti Svatoplukovi, má nejenom platnost přetrvávající věky, ale především i výhody, kterých se osamoceným jedincům nedostává. Pochopila to i spousta kapel, a u nás nejdál v tom jsou asi undergroundoví ultrametalisté. Nicméně o mnoho pozadu za nimi nezaostávají ani plus minus hardcoristé. Jedna skupina se zformovala na okolo vydavatelství Day After a serveru Czechcore.cz, druhá okolo dvojice vydavatelství Silver Rocket a Minority, a třetí v táborském společenství (které má i svůj label) Free Dimension. Ale pozor - když hovořím o třech skupinách, neznamená to snad nějakou řevnivost - všechny tři skupiny jsou vzájemně propojeny, provázány, spřáteleny, překrývají se, a spolupracují o sto šest. A dohromady sdružují už několik desítek hudebních formací. Koncertují společně, vydávají desky, vzájemně se podporují, a hlavně se neuzavírají na malém českém písečku a hodně koncertují i v zahraničí. Což už samo o sobě vzbuzuje sympatie.

Patří k nim i táborské trio Deverova chyba. Funguje čtyři roky, a za tu dobu toho stihlo docela dost. Dá se říci, že už jsou docela zkušení - na CD debutují po dvou demonahrávkách, účasti na jednom sampleru a vinylovém EP.
Album již od prvních sekund nenechá nikoho na pochybách, s kým má tu čest. Tohle není hard core, tak jak si ho mnozí (mylně) představují, v zajetí zažitých schémat. Tohle není ani pubertální hra "kdo rychleji, brutálněji či agresivněji". Svou podstatou má tahle hudba mnohem blíž k alternativním rockerům typu Už jsme doma či Dunaj, než třeba tradičním jízdám jakou byla třeba Kritická situace. Nepodbízivé propletence dvou baskytar nejsou vůbec prvoplánové, neposlouchají se snadno, a primárně nenabízejí nějaký "návod k použití". Ale radost by jistě udělaly i třeba fanouškům Primus či NoMeansNo. Stejně jako u nich -posloucháte-li povrchně - vám mohou jednotlivé kousky splývat, ovšem na rozdíl od nich je Deverova chyba na svém debutu snad ještě méně přístupná. Tím nechci říct, že by zde úplně chyběly melodie jako takové. Jen nejsou na poprvé tak patrné, vyplouvají na povrch a zase se ponořují teprve, když se trochu soustředíte.
Postavit hudbu na dvou baskytarách a absenci kytary (i když ta na desce párkrát použita je) může působit svým způsobem jako odvaha. Jenomže když se chvilku zaposloucháte, dojde vám, že to není nějaké rizikové balancování na hraně, ale naprosté přesvědčení všech tří zúčastněných o tom, co dělají. Skladby jsou nápadité, oba basisté zajímavě pracují se zvukem, využívají i zkreslení, a často povyšují svůj nástroj z pouhého rytmického na sólový. Bezvadný je i způsob, jakým kapela pracuje s dynamikou, která je evidentně velmi propracovaná, a rozhodně není ponechána náhodě. Tedy -alespoň to tak působí - jestli totiž by toto vznikalo nepromyšleně, pak klobouk dolů. Zajímavou kapitolou jsou texty. Na rozdíl od mnoha kolegů jsou, podobně jako třeba u Gnu, v češtině, a jen škoda, že v bookletu nejsou otištěny, protože se myslím není za co stydět. A to přesto, že spíš než o výpověď, se jedná o další "nástroj" k předání energie. Jako bonus je devítiskladbové album obohaceno o remasterované demo z roku 1999 "Modrá rýma". To je zajímavé tím, že jednak zachycuje částečně skupinu v rané podobě, kdy ji ještě na kvarteto doplňovala cellistka, a jednak ve skladbě Francie - Švýcarsko 2:0 (1:0, 1:0, 0:0) naznačuje, že všudypřítomný nadhled se může zvrhnout i v osobitý humor.
Když si to tak po sobě čtu, připadám si jako úplný idiot, protože se snažím sdělit něco nesdělitelného a přenést na vás něco nepřenosného. Asi by bylo lepší, kdybyste si tu desku poslechli sami a třeba si to i sami zkusili pojmenovat. Mám k tomu jen dvě drzé rady: Z prvé tuhle nahrávku neposlouchejte potichu, a za druhé - pokud by se vám na první poslech nelíbila, nenechte se odradit a schovejte si ji do foroty. V dnešním světě se dříve či později bude hodit.

Deverova chyba - Doforoty
Free Dimension records