Dost toho stihli brněnští Midi Lidé mezi debutem a dvojkou s ladovsko-kocábovským názvem Hastrmans, Tatrmans and Bubáks. Přispěli k tomu, že je Najbrtův film Protektor nominován na Oscara, muzikant Marek Piacek ze Slovenska na motivy jejich tracků poskládal Symfonii pro Midi Lidi, zremixovali Chumbawambu a mají se dál k světu. Druhé album tria Petr Marek (PC, flexaton, kytara, texty, zpěv), Prokop Holoubek (klávesy, bicí, klarinet, trombon, kytara) a Markéta Lisá (PC, klávesy, zvuky, klarinet, zpěv) roztančí i královsky pobaví. Jejich až minimalistické slogany (slovenská Pohlednice s „celým“ textem je oproti nim dost ukecaná) a hříčky („Můžeš si ten svůj shit, vyřešit“) jsou do detailů promyšlené, hudbě šité na míru, fukční. Který zlidoví?

Je to už víc než rok, co mě live set Midi Lidi zprudil. Jásal jsem při známých věcech z debutu, zíval při novinkách. Nebavily mě, ale proto si je ani nepamatuju a netuším tedy, které ze skladeb novinky to jsou. Po podrobnějším „studiu“ nových skladeb bych byl ale skoro ochoten se podepsat pod to, že z těch „nudných“ z tehdy tu není žádná. Optimista, no.

Úvodní skladby se nesou v duchu rytmů Kraftwerk, německých pionýrů elektronické (později i taneční) hudby, Večer má lyriku blízkou Bratrům Orffovým podobně, jako něžná Půda. El Fusiladu je asi největší „komerční“ úspěch Midi Lidí – remix Chumbawamby a současně první výrazně melodická skladba desky. S její angličtinou přichází ztráta nevinnosti, řekněme.

Prvním vrcholem alba je Lednice. Její hračičkaření se nese v duchu (tentokrát) raných Kraftwerk, zase se ale potvrdilo, že reklamí slogany jsou jen... reklamní slogany. Tvrdí-li totiž kapela (vydavatel?) „Hity jsou pryč, přicházejí city!“, chladnička naplňuje oba parametry – hitový i citový. Roztomilý příběh „s diktafonem po ránu“ k němu, kytárky v něm - další body navíc!

Album Hastrmans, Tatrmans and Bubáks je ovšem také vtipné. Ne k popukání, ale i inteligentní a černý humor se počítá. „Nevidím dál, než kam bych se bál“ (Noc), „Hernajs Is Nice“ (Mon). Ani hudba Kraftwerk ale není pro Midi Lidi zcela směrodatná. Strom je třeba rozpumpovaný jako disko 80ek, spíš je to ale laptop disco s balkánským (?) zpěvem. Dávný večírek s Frantíky Dat Politics v klubu Bordeau na Vinohradské pak připomíná laptopová estetika skladby Mon. Duet Po startu je jízda. A zase – tak jako na debutu – je tu ta nejlepší – nebo možná spíš tanečně nejvděčnější - pecka o lásce.

Jasným hitem rádií, jen možná až po remixu, bude slovensky zpívaná Do čln, píseň o převlékání kabátů. S klarinetem. Ve skladbě Morze zase sáhlo trio po polštině, Morze je zimne, tvrdí. A hned taky česky dodávají: Nedá se koupat. Kdo byl u polského moře, ten dobře ví, o čem kapela zpívá. A na závěr překvapení – cover Nováka. Já budu chodit po špíčkách. Ne! Klaunova výpověď. Ne! Hvězdičko blýskavá? Bingo! Zábava od začátku až do konce.

„Nejen že tě miluju,
ale mám tě i rád“
(Ježek)

80 %

navštivte:
www.midilidi.cz

poslechněte si:
www.myspace.com/midilidi