-123 min. - Dream
Po čtyřleté odmlce vydávají -123min. nové album se snovým názvem Dream. Odchod bubeníka Martina Vajgla rozhodně neznamenal zkázu kapely. Obdivuhodný soulad všech hráčů je přítomen i v nové sestavě Minut, navíc jsou hravější než kdykoliv předtím.
-123 min. - Dream9 skladeb / 41:44, Indies Scope
-123 min. jsou dlouholetou značkou kvalitní hudby, instrumentální perfekce a koncertních vystoupení prostoupených improvizací třech skvělých muzikantů, jež berou studiovou nahrávku jako pouhý polotovar. Vydání nového tvůrčího materiálu předcházely ovšem určité komplikace. Nová deska byla de facto připravena už v roce 2008, ale po odchodu bubeníka Martina Vajgla, nahrazeného Milošem Dvořáčkem, se z ní značná část vymazala a v čerstvě se sžívající sestavě se začínalo nanovo. Snaha prezentovat se zvukem, za kterým stojí všichni členové skupiny, se rozhodně vyplatila. Tradiční multižánrová směs Minut, zahrnující rock, jazz, soul, blues, funky a etno, v nové podobě straní zejména jazzové hravosti, naopak ubylo rockové přímočarosti, charakteristické pro Vajglovu hru.
Zvuk je tak dovádivější a zásadní roli v tom hraje také Dvořáčkova rytmika. V úvodní Subterranean Wonderground posluchače naladí pro Minuty ne zrovna tradiční dechy a klávesy. Větší pestrost je podtržena flétnou v následující Sea or Sure, která je ztělesněním uvolněné pohody. Self-implosion je naproti tomu největší vypalovačkou desky, rozjíždí se pomalu v rytmu reggae rozhoupanou kvákavou kytarou, ale v půlce se přehoupne na samply bohatý úderný track.
Dělícím bodem desky je Sol, skladba, jež je jakousi elektrifikovanou variantou písní, s kterými vystupuje frontman skupiny sólově. Hlavní roli tak hraje samozřejmě Bínova kytara, zpěv a směs orientálních vlivů. Tato uhrančivá kombinace je jen se španělkou velmi silná, když se ale omamně protahované slabiky opírají do Janáčkovy brumlající basové linky a píseň může gradovat za použití prověřených rockových prostředků, dostává píseň plastičtější rozměr.
Druhá půlka alba je pak blíže léta zaběhlému zvuku Minut, přičemž poslední z devíti skladeb je Love and Sugar – na funkovém riffu přecházejícím v explozivní sóla vystavěný kousek, který je už nějaký ten pátek součástí koncertních vystoupení. -123 min. přežili ve zdraví personální změny a dokázali vytvořit další výtečnou deskou. Ta v sobě znatelně odráží Bínovy sólové aktivity, a je tak plná syrových emocí. Společný vklad všech členů kapely nicméně napomáhá tomu, že hravá forma jejich podání neomrzí ani po mnoha posleších.
85 %
navštivte:
www.minus123min.com
poslechněte si:
www.myspace.com/minus123min
Odkazy:
Autorovy články
-
Colours of Ostrava 2011, 17.červenec - den třetí
-
Colours of Ostrava 2011, 16. červenec, den druhý
-
Colours of Ostrava 2011, 15. červenec, den první
-
Colours of Ostrava 2011, 14. červenec, den nultý
-
Goodfellas - Robbery Blues
-
Twilight Singers, Václav Havelka, 9.4., MeetFactory, Praha
-
Twilight Singers - Dynamite Steps
-
Lu, Polite Sleeper, 14.2., klub Mju:z, Brno
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jen registrovaní / přihlášení uživatelé.

před více než 2 roky
Dovolil bych si opravit par drobnosti. V Subterranean nejsou zadne dechy. A nikde na desce nejsou samply (tak jak je chape elektronicka hudba), vsechno vzniklo zive a manipulaci s "zivymi" nastroji s pomoci jak starych tak novych efektu.
matous
před více než 2 roky
Výskytu skute?ných dech? v Subterranean Wonderground jsem dával tak 50:50, ale evidentn? m? to "pobrukování" svedlo na špatnou stranu:) Samply nevnímám pouze v pln? "made by computer" smyslu slova. Nicmén? mockrát d?kuji za upozorn?ní. Deska je to p?ímo výte?ná!
autor
před více než 2 roky
Ty dechy naprosto chapu, ona ta aranz tak vyzniva ;). Ve verzi s orchestrem to ale nakonec prevzaly hlavne smycce (pizzicata).
matous