Novinky

Bellini - The Precious Prize of Gravity

Bellini Bellini - The Precious Prize of Gravity
10 skladeb / 34 minut, Temporary Residence / distribuce v ČR Day After

Samozřejmě, Bellini se nepojmenovali podle zmíněného koktejlu, hard core a math rocku je přece jen spíš vlastní lahev piva než vysoká flétna se šampaňským. Ale dojmy a chutě jsou individuální a právě elegance a grácie, jež jsou Bellini (tedy obojímu) naprosto vlastní, nutně svádí k podobně nečekané konotaci. Bellini jsou hrdou a nonšalantní delikatesou, zdobnou pokladnicí naplněnou hard core, jazzovými ozvěnami a punkovou čistotou a důrazem.

The Precious Prize of Gravity je třetím albem čtveřice, temnou a průzračnou kolekcí, která umně sdružuje vlivy všech minulých projektů zůčastněných muzikantů, ale vytváří vlastní zvuk a atmosféru. Italskou partnerskou dvojici Antonio Tilotta a Giovanna Cacciola (oba původně Uzeda) jistí basa Matthewa Taylora a hlavně bicí, které ovládá geniální Alexis Fleisig (GvsB a Paramount Styles). Rytmická sekce drží tempo většiny skladeb v alespoň trochu pochopitelných mezích, protože Tilottova kytara je naprosto neovladatelná. V každém tónu toho zahraje dvakrát tolik, než si je možno srovnat. Navíc ten diktát neustává, jeho šestistrunný cejch vypaluje bez přestávky. Divoké, pohanské harmonie ve free jazzové formě.

Giovanna Cacciola dodává této divně atmosférické a temné kombinaci jiskru, ženský protipól jí ale zároveň trochu brzdí. Suverénní přednes, zajímavá dikce a hlavně velmi sugestivní dojem jí skutečně řadí někam mezi PJ Harvey a Grace Slick, jak uvádějí tiskové materiály Temporary Residence. Cacciola pro skladby dýchá, partnerství s kytaristou se na nich pochopitelně podepisuje, což je jistě v pořádku. Její projev je velmi civilní, možná by trochu exprese nebylo na škodu. Takto zůstává pevným článkem Bellini, který ale možná ostatní trochu svazuje. Snad chybí ta špetka manýry, ta piha krásy, která povyšuje eleganci na umění a dává jí šanci žít.

The Precious Prize of Gravity je sevřenou, elegantní kolekcí, vrcholy se těžko hledají. Určitě mezi ně patří instrumentální rodeo The Man Who Lost His Wings nebo odsekávaná Daughter Leaving. Protože na nahrávání dohlížel Steve Albini, nemá cenu se o zvuku a kvalitě nahrávky diskutovat. Bellini pod omamným šarmantním balením skrývají temné spodní proudy energie, které ale naplno využijí velmi zřídka. Ale když na to příjde (kromně zmíněných např. Tiger's Milk), tak je to střet s dokonalostí. Je trochu škoda toho skrblení. Naživo tomu ale může být jinak. A potenciál je tu obrovský...

75 %

navštivte:
www.snowingsun.com

poslechněte si:
www.myspace.com/bellini