V.A. - Zpěv do odposlechu víc (Texty českého noise, hc a punku)
Čas od času se najde nadšenec, který si vydá vlastní knihu (na Slovensku slaví úspěch romány Baričáka Hiraxe), ale není to zrovna obvyklé. Navíc „texty českého noise, hc a punku“? Tomáš Weiss se zkušenostmi knihkupce kvůli tomu založil nakladatelství Za tratí...
V.A. - Zpěv do odposlechu víc (Texty českého noise, hc a punku)224 stran, Za tratí
... a titul Zpěv do odposlechu víc je jeho prvním releasem. Jaký to má smysl? Nemalý. Jestliže u nás vycházejí sbírky poezie, jejichž náklad je samozřejmě omezen požadavky trhu a kvantitou potenciálního publika, takováhle sbírka je zcela na místě. Jednak jde o svrchovanou poezii mnohdy zajímavější a sdělnější než značná část básnické produkce (hlavně té „mladé“), jednak zaslechneme i sociálně-kritické verše, bloudění v bezcílném nitru umělce tvrdí hoši nepěstují, jakkoliv píší básně. Ale kdo z nich by to přiznal? Takový Adam Nenadál o tom před pár lety ještě odmítal uvažovat, prý jaká poezie, i když je zřejmé, že nejen v této knížce má stěží konkurenci. Jistě, jde o písňové texty – obstojí samostatně? Překvapivě suverénně.
Sestava? Aran (Gnu), Banán (Balaclava), Bourek (Sporto), Bugrr (Děti deště), Michal Tutter (Fetch!), za Lyssu Lyssa, Sisi (Esgmeq), Tomske (Deverova chyba), Yoz (OTK), Malý s Brojířem za Zkoušku sirén, Torr (Unkilled Worker), Vyšohlíd s Langerem (Meat House Chicago I.R.A. a další její klony), Amrit Sen se Stankem (Michael´s Uncle) a kapely s nevyhraněným textařem, Innoxia Corpora a Elektročas. Výběr dost dobrý na to, aby zlomil nohu úsudku všem nastupujícím bohemistům.
Formální stránka knihy nezaostává za tou obsahovou, chytře se drží zpátky a Carton Clan sází na minimalismus. Převládající modrá a červená v přechodových listech s abstraktní geometrií, sedmipalcový formát knihy je ideální do ruky, navíc si říká o zařazení mezi vinyly, nikoliv do knihovny.
A texty-básně samé? Sociálně angažované a osobně brojivé (Banán, Stanko), mytologické (Aran, Bugrr), zuřivě beatnické (Meath House Chicago I.R.A.), sebeironické a vyprávěcí (Bourek) nebo elegické (Todd). Předností a do jisté míry nutností je jejich uměřenost a úsečnost, žádné dlouhé balady, ale kondenzované shluky obrazů a slov. Mým favoritem je stařec uvězněný v mladém těle, Jiří Sochor aka Sisi z Esgmeq. Jistě, Bramboračka nebo Co se to kurva děje? jsou kultovní zářezy, nad kterými žasnete, i když neslyšíte hluk kapely. „Donesu tolik seker / kolik máte hlav / Já vás naučím / milovat pokoru!“ (Pokora).
Je otázka, kolik se knihy s nákladem 500 kusů prodá, pevně doufám co nejvíce, protože takový artefakt si říká o pokračování. Třeba se zaměřit i jiným směrem, texty českého undergroundu by nebyly od věci, současné kapely disponují velmi dobrými texty, chvalme Ruce naší Dory...
navštivte:
www.cartonclan.cz
www.zatrati.cz
maxim horovic - www.violacore.xf.cz & www.diycore.net
Odkazy:
Autorovy články
-
Mother – Through This Disappearing Land
-
Rudovous – Krankoty
-
katsa.theo – Porto
-
Neutrino – The Unquiet Invisible
-
Saade – You Are Coming Home
-
Tomas Vtipil – Do Not Eat – Throw Away
-
Table – We Are No Longer the Same
-
How Long?: Silesian Hell / Roxor: Noise, Chaos And Disharmony
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jen registrovaní / přihlášení uživatelé.

před více než 2 roky
Ruce naší Dory stale chrní i když se jim mnozí neum?telové ku reunionu vnucují...
Ale jinak sem rad, ze nejsem sam, kdo vydani teto knizky povazuje za mimoradny pocin, ktery snadno obstojí i bez hluku...
T.