FDK – Borderline
Debut post-metalových FDK je pro mě příjemným překvapením. Kapela se nedrží žádné sukně, dokáže se rozmáchnout a obstojí i ve srovnání se světovou špičkou. Zavřít ještě oči, nedívat se napravo ani nalevo a vypustit anachronické fádní vokály, děly by se věci...
FDK – Borderline8 skladeb / 46:04, Redblack
Mám rád hudební humor, vážím si veškerých snah, které se přirozeně vymykají standardům a pranýřuju vyčuránky, kteří by se snad chtěli zištně hřát na výsluní zrovna populárního žánru, například s předponou post-... Stylové přemety středočeských FDK mně proto klidu nedodaly. Dokonce se na rovinu přiznám, že jsem k jejich debutu Borderline zpočátku přistupoval s mírným despektem. O to víc mě ale překvapil.
Ačkoliv kapela ještě plně neopustila „fázi nasávání“, na žánrovém chodníku dokáže pohlížet nejen napravo a nalevo, ale také dopředu. Deska nenudí, drží koncepčně pohromadě a zpátečnická je maximálně v poněkud anachronickém uchopení metalových vokálů. Stejně jako se Aaron Turner z Isis přes své nasazení nikdy nestane charismatickým a dobrým zpěvákem, totéž se pravděpodobně nepodaří ani Babbovi a Choldovi. Bez zpěvu a s větším důrazem na vícevrstevnatost aranží by skladby FDK mohly více balancovat nad škatulkami a měly by možná i větší napětí, což se tak skvěle daří třeba maďarským Pozvakowski.
Skladby na Borderline dokážou pohltit a na domácí půdě jsou v rámci žánru bezesporu zjevením. K síle Mogwai ale ještě FDK schází špetka trpělivosti, k vzdušnosti Pelican gradace a ve srovnání s Neurosis se ještě příliš krčí u země. Emoční nevyrovnanost naplno prolamují snad jen ve skladbách Alone a Feelings Of Desire a vyjma DE 175, z níž mě mrazí jako ze starých My Dying Bride, prakticky neexperimentují. Dokážou se mohutně rozmáchnout a dát skladbám přirozený průběh, postrádají ale nepředvídatelnou koncovku. Žádné sukně se nedrží a ke skládání přistupují individuálně, se šarmem a odvahou je to ovšem už horší.
Podaří-li se FDK na svou tvorbu nahlédnout s větším nadhledem, tj. na chodníku zavřít oči, nedívat se nalevo, napravo ani dopředu, budou se dít věci. K otevření prostoru, ve kterém jsou doma Tortoise, Triosk nebo na své novince Maybeshewill, jim chybí jen krůček. Zejména když zůstanou sví a vlastní tvorbou se tu a tam pořádně, třeba i trochu cynicky, pobaví.
70 %
navštivte:
www.fdkband.com
poslechněte si:
myspace.com/fuckdakarot
Odkazy:
Autorovy články
-
Carnem – Gota
-
Bonus – Náměstí míru
-
Jelly Belly – Deaf Till 30
-
Longital – Teraz
-
DVA – Hu
-
ZVA 12-28 Band – Z ruky zobat
-
wrgha POWU orchestra – kapiloongo
-
Do Make Say Think – Other Truths
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jen registrovaní / přihlášení uživatelé.

před více než 2 roky
Otázkou
Otázkou je zda v?bec Aaron Turner chce v?bec užívat popíkový melodický vokál. Jejich album Panopticon je dle mého názoru geniální práv? proto, že tam Aaron našel ur?itou novou polohu, není to ani typický HC ?ev,ale ani melodický žp?v. Je to n?co mezi tím, hodn? mi to p?ipomíná zp?vy manter. Kdoví, možná Aaron umí zpívat moc dob?e, ale jenom nechce.
Tonda
před více než 2 roky
Kapela FDK je jedna z vubec nejhorších kapel sou?astné scény!Jejich trapné kopírování,v ?lánku zmín?ných Isis je strašné!Živé vystoupení bylo jedno z nejhorších a nejtrapn?jších co sem kdy vid?l!Co takhle vlastní nápad?Reinkarnace z Crossoverové na postrock kapelu byla zcela zbyte?ná,stejn? jako tento po?in.
AF