Scott Weinrich je tu s námi od půlky 70. let. Tedy ne se všemi a zejména ne s těmi, kteří se narodili až v další dekádě. Znalost doom metalových pionýrů The Obsessed a ještě slavnějších pokračovatelů Saint Vitus (letos nevydrželi tlak fanoušků a v původní sestavě se objeví na několika koncertech, mj. na HellFestu nebo Roadburnu) není automatická, i když by mohla a měla, a Spirit Caravan, jedna deska s Place of Skulls a The Hidden Hand byly projekty až příliš rychlé na to, aby stihly vyrýt své iniciály do hudebních dějin. O což Weinrichovi ostatně jde až v poslední řadě. Vlasatý osmačtyřicátník má svoji rodinu, naleštěný chopper, obrysy nové kapely Shrinebuilder s Croverem z Melvins, Cisnerosem z Om a Kellym z Neurosis a v této chvíli také čerstvou sólovou desku Punctuated Equilibrium, podepsanou svou přezdívkou Wino a posvěcenou značkou Southern Lord.

Otvírák alba, skladba Release Me, spolehlivě zvedne koutky: "Dreamed last night of makin' love in the sky..."? Tohle teda nezní jako St. Vitus! Nápadů měl Wino vždycky dostatek, což dokazuje i výše nastíněný profesní životopis, na Punctuated Equilibrium svou fantazii neomezuje vůbec nijak. To, co si nemohl nebo nechtěl dovolit ve svých někdejších kapelách, s tím se teď až neuvěřitelně piplá, s lehkostí a "zodpovědně" zároveň. A jakoby mimochodem, na pozadí - naprosto samozřejmých - virtuózních výkonů (Winova kytara, bicí Jean Paul Gastera z Clutch a basa Jona Blanka z Rezin) vytahuje další eso z rukávu: svůj nakřáplý, skvělý bluesový vokál, který vás dostane tak, že se nad délkou instrumentálek začnete ofrňovat.

Smilin' Road, jeden z největších extrémů s naprosto odzbrojujícím letním refrénem, zní svým stoner bluesovým feelingem jako "o dost lepší Clutch" (tvrdí velký fanoušek Clutch), ještě pomalejší Eyes of the Flesh je čistokrevný doom se zkresleným vokálem i kytarou, Secret Realm Devotion regulérní rokenrolová psychedelie. O nějaké koncepci nebo uspořádanosti patrně nebyla nikdy řeč, takže relativně poklidné kusy prokládá Wino bez varování a systému více tradičním metalem v The Woman in the Orange Pants, parádní Gods, Frauds, Neo-Cons, and Demagogues nebo tečkou Silver Lining.

Pro fanoušky starých Winových kapel to bude zprvu znít neuvěřitelně nebo jako legrace, ale Punctuated Equilibrium jedna z nejlepších desek, na jakých se kdy podílel. Což jistě nevylučuje radost z reunionu St. Vitus nebo stesk po zvěrstvech, které prováděl s The Obsessed... Ale jestli už se dlouho nepoužilo oblíbené klišé "Král je mrtev, ať řije král", hodí se právě sem.

90 %

navštivte:
www.southernlord.com

poslechněte si:
myspace.com/winoschopper