Autopsia - Radical Machines Night Landscapes
Albová novinka v Praze sídlícího elektronického projektu Autopsia je dosud jeho nejavantgardnějším počinem. Delikátní a propracovaný sound nese jen stopy bývalé orchestrální majestátnosti, naopak udivuje příklonem k atonalitě a zřetelným zapojením rytmů.
Autopsia - Radical Machines Night Landscapes10 skladeb / 60:18, Illuminating Technologies
Autopsia je spolu s Laibach či In Slaughter Natives dodnes synonymem pro pionýry orchestrálního industriálu. V Praze dlouhodobě působící one man band se však v polovině 90. let na dlouhých deset roků odmlčel, aby se na hudební scénu vrátil po sérii výběrových, singlových či splitových nahrávek až povedeným albem The Berlin Requiem. To signalizovalo odklon projektu od charakteristických klasicistních témat, ještě originálnější recept a pro Autopsii skutečně hodně nezvyklý sound však přináší teprve albová novinka Radical Machines Night Landscapes.
Příznivci dřívějších táhlých symfonických pasáží si přijdou na své snad jedině v závěrečné Radical Machine I, nebudou-li jim proti srsti občasné glitche a lehce dubové rytmy. Libozvučných zvuků a harmonie se pak dočkají ještě v první fázi Night Landscape XVIII, na většině zbylé plochy alba se však budou muset vypořádat s nepravidelnými střihy, příklonem k atonalitě a zřetelným zapojením rytmů - díky novému spolupracovníkovi souboru, působícím zde pod pseudonymem Achtar.
Zatímco některé skladby mají až takřka kinematografický rozměr (úvodní Night Landscape XVII může upomenout pozdní, precizní práce Briana Lustmorda), jiné své kouzlo vyjeví až po několikerém poslechu, prozrazujíc autorovu stoupající oblibu elektroakustické hudby (Bernard Parmegiani) a některých autorů experimentální elektroniky (Asmus Tietchens). Již zmiňovaná rytmická složka (absence laciných pseudorituálních motivů, překvapivě old-industriální sound v úvodu Radical Machine IV) je zapojena ve většině případů velmi citlivě a originálně, snad jedině v Radical Machine VI se Achtarovy DJ-ovské eskapády nesou díky strojovému technosoundu v duchu takových Scorn.
Toto delikátní album kromě propracovanosti a zdařilého propojení nových podnětů posouvá směrem k absolutnímu vrcholu tvorby Autopsie (společně s deskami Palladium a Mystery Science) i naprosto špičkový zvuk, v dosavadní historii projektu dosud neslýchaný. I díky všemu vyřčenému je více než zřejmé, že Autopsia prožívá renesanci své tvorby, a že se jen můžeme těšit na další nové avizované přírůstky.
P.S.: Další album čítající starší nerealizované nahrávky Autopsia pod názvem Factory Rituals si můžete ve formátu mp3 celé stáhnout na www.autopsia.net/autopsia_factory_rituals
90 %
navštivte:
www.autopsia.net
Odkazy:
Autorovy články
-
The Plastic People of the Universe / Agon – Obesel ja poli pet
-
Eturnity - Happiness is a Learned Condition
-
2x Vladimir Hirsch: alba Exorcisms a Nonterra
-
Upsilon Acrux – Galapagos Momentum
-
Lars Hollmer - Viandra
-
Birdsongs of the Mesozoic with Oral Moses – Extreme Spirituals
-
Richard Pinhas and Merzbow – Keio Line
-
Vladimir Hirsch – Symphony No.4 „Descent From The Cross“
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jen registrovaní / přihlášení uživatelé.
- Prozatím nikdo nevložil žádný komentář.
