Pivot – O Soundtrack My Heart

Přirovnání k Battles je nasnadě ("další avantgardní kytarovka vyšedší u Warpu"), ale to byste udělali chybu hned na začátku. Pivot jsou na rozdíl od Battles čistě instrumentální, k elektronice mají daleko blíže než newyorská čtveřice a hlavně nejsou zbytečně "zaumní" a experimentální za každou cenu. Důležitější jsou pro ně chytlavé, docela jednoduché melodie a silné nápěvy, což ale v tomto případě rozhodně neznamená, že ve skladbách z alba O Soundtrack My Heart naleznete zalíbení po prvním poslechu. Kolem oněch syntezátorových melodií totiž Pivot vytvářejí někdy až nepříjemné kytarové hlučení podpořené ne zrovna přímočarou rytmikou a celková struktura písní nejednou může při kulisovém poslechu působit překombinovaným dojmem. Po patřičném seznámení se se stošedesátýmšestým warpovským CD releasem se ale musí trojici přiznat, že zmíněná eventuální "negativa" jsou z valné většiny ku prospěchu věci.

Zařazování do v současnosti oblíbené složky indie rock, případně math rock se Pivot samozřejmě nevyhnou, ale žánrově mají tihle tři daleko širší rozsah (závěr ve skvěle vygradované Sweet Memory si dozajista užijí všichni post rockeři, experimentální srdéčko musí nutně zaplesat nad poslechovými záležitostmi Love Like I a podstatnou částí hned následující Epsilon, o kraftwerkovské Fool in Rain ještě bude řeč…). V praxi to vypadá třeba tak, že při poslechu O Soundtrack My Heart máte leckdy pocit, že už se jedná o úplně jinou nahrávku než před pár vteřinami.

Nenápadné, nicméně velmi podařené debutové album Make Me Love You (oproti v načrtnuté stylové linii pokračujícímu následovníkovi snad jen více jazzové) vydali tehdy ještě pětičlenní Pivot v srpnu 2005, prakticky po šesti letech od svého založení bratry Richardem a Laurencem Pikeovými. Ještě v tomtéž roce se kvintet zúžil na aktuální trojčlennou podobu, kdy skupinu opustili Adrian Klumpes, Neal Sutherland i Dave Bowman, aby znovuosiřelé bratry doplnil laptopista Dave Miller. Právě on, společně s klávesami, jež obsluhují střídavě jak Richard, tak Laurence, stojí za elektronickou složkou kapely, ve které je docela zjevná inspirace u Kraftwerk, Jean-Michel Jarrea a krautrocku všeobecně (především výtečná Fool in Rain, ale jmenovat by se mohla prakticky jakákoliv skladba obsahující klávesové party: In the Blood, titulní O Soundtrack My Heart, závěr Nothing Hurts Machine, ambientně pojatá My Heart Like Marching Band). Spíš než kolonka indie rock či math rock (nebo nedejbože post rock) by tak Pivot daleko více sedělo podstatně obecnější, nicméně v důsledcích přesnější žánrové zařazení kamsi mezi alternativní rock a experimentální elektroniku.

Téměř každá skladba z celkových jedenácti, které se na desce O Soundtrack My Heart nacházejí, je schopná unést tíhu samostatné existence a o kvalitě druhé řadovky Pivot svědčí i fakt, že o žádné písni nemůže člověk říct, že by byla až nápadně podobná jiné. Pivot ukázali, že nedostatkem nápadů a invence rozhodně netrpí a nahráli hodně barevnou koláž elektrockových skladeb, které i přesto drží velice dobře pohromadě a až překvapivě zdatně odolávají syndromu "ohrání se".

85 %

navštivte:
pivotpivot.net

poslechněte si:
myspace.com/pivotpivot