All The Saints - Fire On Corridor X
All The Saints, rockové trio z amerického jihu, vydalo před nedávnem Touch and Go debutové album. S producentem Benem H. Allenem se jim podařilo nahrát působivou kolekci, kde si přijdou na své jak příznivci hardcore, post rocku, tak i vyznavači neo psychedelie.
All The Saints - Fire On Corridor X10 skladeb / 39:52, Touch & Go / distribuce v ČR Day After
Atmosferické intro Shadow, Shadow s dominantním piánem přechází rovnou do oka hurikánu zvaného Sheffield, což je mimo jiné nejen město v Anglii, ale i v Alabamě, kde má skupina kořeny. Samotné album je mimochodem nazváno podle úseku dálnice, která spojuje Alabamu s Mississippi. Nečekejte ovšem od All The Saints žádné další vlastenecké projevy. Ke své rodné hroudě frontman Matt Lambert poznamenává: „Těžko zapřeme svůj jižanský původ. Vždy to tam bude, my se jen snažíme, abychom ten zprofanovaný obraz vlajících rebelských vlajek a country music neevokovali“. Mohu vás (i kapelu) ujistit, že toho se skutečně nikdo obávat nemusí.
All The Saints jsou rozkročeni mezi minulostí a budoucností. Sonické poryvy kytary, basy a tlukot bicích jsou stejně tak brutální, jako psychedelické. Chvíli máte pocit, že stojíte pod pódiem s Led Zeppelin a vzápětí trio grabuje ty nejlepší momenty ze současného post hardcore či post rocku, ale i britské indie scény z někdejší éry My Bloody Valentine i té současné, které kralují Mogwai. Cizí jim nejsou ani aktuální odnože metalu (viz sludge metalový opus s ambientními předěly Outs). Všechny tyto vlivy dokáže kapela velmi vkusně a s mírou nadávkovat do působivého celku tak, že žádná ze zmíněných částí hudebního spektra nepřevažuje, což je vedle nesporných instrumentálních schopností velkou předností All The Saints.
Nepřeslechnutelné jsou působivé melodické motivy a silná atmosféra, která vás nejednou polechtá husím brkem na zátylku. Další odkaz na duální demografii je skladba Leeds, kde se kytarista Matt Lambert zříká elektrického proudu a to, co se line z reproduktorů, by se dalo označit za psychedelický folkrock, který na začátku působí relativně ordinérně, abyste po čase uznali, že počet not není k dosažení působivosti to nejdůležitější. Ještě jednou se All The Saints vrací k unplugged modelu v závěrečné Mil Mil. Jako by se kapela chtěla drone folkovým kouskem očistit od nánosů kytarové špíny a dovést posluchače až ke katarznímu epilogu. A pak už následuje jen opojné ticho po pěšině. Anebo repeat.
85 %
navštivte a poslechněte si:
www.myspace.com/allthesaints
Odkazy:
Autorovy články
-
Gary Numan - Dead Son Rising
-
Bratři Karamazovi - Slunovrat
-
The Horrible Crowes - Elsie
-
Stephen Malkmus & The Jicks - Mirror Traffic
-
Anyway - Anyway
-
Cansei De Ser Sexy - La Liberación
-
Beirut - The Rip Tide
-
Mark McGuire - A Young Person´s Guide
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jen registrovaní / přihlášení uživatelé.

před více než 2 roky
"grabuje" nejlepší momenty. ani po minut? p?emýšlení nevím, co to má znamenat.
vichs