Tuhle recenzi bohužel nemůžu začít jinak než smutným konstatováním, že se asi před měsícem Honour Among Thieves rozpadli, respektive ohlásili své poslední koncerty. Každopádně sedmipalec, o jehož vydání se letos postaral pražský label Damage Done Records, je pořád aktuální a určitě ani po rozpadu kapely nezůstane zapomenut. Byla by totiž škoda o něm mlčet.

Honour Among Thieves byla kapela zajímavá už jen faktem, že se sestávala z osob z různých zemí, kteří se potkali v Londýně. Mimochodem, jednu z kytar obstarávala Ivona, kterou možná budete znát z českých metalcorových kapel Sun Has Gone nebo Alamogordo..., a když už jsme u těch jmen, tak mikrofon třímá v ruce Sheep, známý sígr britské hardcorové scény. Dost s představováním, pokládám jehlu do drážek sedmipalcového vinylu, obsahujícího čtyři songy, a z reproduktorů se line první z nich...

Na první dojem moderní, melodický hardcore. Chcete znát ingredience? Základem je starý dobrý naštvaný oldschool hardcore, ale je třeba ho výrazně okořenit silnými melodiemi ala Kid Dynamite a posléze jemně dochutit procítěným uřvaným vokálem. Nic nového pod sluncem, poslední dobou tenhle styl hodně letí a labely jako Rivarly, Reflections nebo Bridge Nine vydávají jednu podobně znějící kapelu za druhou. Není tedy divu, že jich opravdu vyčnívá jen pár a jen málokteré kapele se podaří uhnout ze stínu Modern Life is War, kteří podle mě tuhle vlnu odstartovali, i když je pravda, že nasadili laťku kvality proklatě vysoko.

Vedle pár výjimek, jako jsou třeba Ruiner, se to, myslím, podařilo právě i Honour Among Thieves. Největší zásluhu na tom má pravděpodobně Sheepův vokál, charakteristický zvláštní melodičností, která vystupuje z obligátního hardcorového křiku. Samozřejmě nesmí chybět spousty singalongů, dodávajících písním na intenzitě. Co se týče hudby, nečekejte žádné zběsilosti, všechno pěkně ve středním tempu, aby vynikly silné a s přehledem zahrané kytarové melodie, občas ale přijde i pomalejší moshová pasáž. Pro mě osobně je největší hitovkou hned úvodní Now I have a Machine Gun, Ho. Ho. Ho.

Texty jsou všechny psané na osobní úrovni, ale je na nich něco zvláštního. Nakonec jsem přišel na to, že za to může fakt, že jsou psané ve druhé osobě. Možná se pak tak člověka více dotýkají. A nenechte se zmást nápisy na obalu, písně jsou nazvané podle filmových samplů, které je uvádějí a nemají s obsahem textů nic společného.

75 %

poslechněte si:
www.myspace.com/honouramongthieveshc