Máš špatný svědomí? Tak zavři oči, ponoř se k jádru všech prohnilých pudlů v Tobě, rozhodně nečti tuto recenzi a ať Tě ani nenapadne poslouchat zatím poslední desku the pAper chAse. Nebo si k tomu dokonce pročítat texty. A jestli jseš takovej fracek, že to stejně uděláš, Arkham Asylum s Tebou. Tahle deska je The Peklo. A navíc je sakra chytrá!

The pAper chAse vydali pod vedením muzikanta a producenta renesančních rozměrů Johna Congletona od svého vzniku (1998) už čtyři řadovky. Nepočítaje singly a EPčka. Už debut naznačil, že tady možná jednou dozraje něco, co tu ještě nikdo nežral. A je zde slavnostní „Trrramtadadááá!“ Novou deskou Now You Are One Of Us dospěli PCH do bodu, kde pokorně držím ústa a poslouchám. Now I am one of Them.

Choré disharmonie. Na první poslech snad dominantní rytmika, leč je-li ve skutečnosti něco dominantní, je to právě celek ve své dokonalé sepjatosti. Baskytaru prostřídává violoncello, na něž je hráno smyčcem. Nervní klavír, z něhož dostane průměrný člověk psotník a průměrný deviant orgasmus a zpěv, který je tak ryzí, až jednoho začne zajímat, o čem se tady sakra zpívá. A taky že jo. Nejniternější noční můry jsou v textech pojmenovány a obnaženy, dle Congletona právě proto, aby se s nimi člověk dokázal poprat. Moudré, nebezpečné. Bůh totiž prý všechno vidí a je úplně jedno, jestli mluvíme o dědóškovi v bílý tunice na mráčku, o prsaté slonici s nespočtem rukou, nebo o starém dobrém svědomí. What goes around comes around. A jestli v tyhle instituce nevěříte, pak se určitě aspoň bojíte duchů. Ti tu čekají za každým rohem na svou příležitost se pomstít čirým šílenstvím z hrůzy. Schizofrenické podhoubí tvoří smyčce a samply, vše na svém místě, v aranžích jak víno. A jako by toho nebylo málo, celé to zavání koncepcí. Písně jsou proloženy zde už nepříjemnými (to berte jako plus) intermezzy, v nichž promlouvají o svých zážitcích lidé, kteří se setkali s duchy. Br!

Celkový dojem ale záleží na osobním vkusu. Preferujete-li no future polotovary (jejichž poetiku nepopírám), kdy muzikanti zběsile "jedou" a úmyslně (?) neví tak docela kam, nařknete PCH z undergroundového puntičkářství. Nesouhlasím. Leckdo z pověstné DIY scény je totiž především logicky limitován, kteroužto nouzi předkládá jako ctnost. V pořádku, ale když se někdo rozhodne to dělat pořádně se vším všudy, jen nekňuba ho může nařknout z hereze.

The pAper chAse jsou proto na předloňském albu vrcholně paradoxní. Vrcholně umělečtí. A tím u mě vyhráli na celé čáře. Bordel zde není povyšován na umění. Je mu vtisknut řád. A vtisknout TAKOVÉMU bordelu TAKOVÝ řád se nepovedlo (zatím) ani Mars Volta – což je možná jejich ve vší úctě největší problém. Není tedy lepší pozvánky na dnešní koncert, než si připomenout tuhle výbornou desku nebo alespoň ochutnat pár ukázek z myspace. Ale bacha na to, o čem jsem mluvil v úvodu...

nehodnoceno

navštivte:
www.thepaperchaseband.com

poslechněte si:
www.myspace.com/thepaperchaseband