DJ Donna Summer – Panther Tracks

Zakladatel labelu Cock Rock Disco se s novou dlouhohrající deskou po tři roky starém albu Shamelessly Exciting, které mu pod jeho občanským jménem vyšlo u labelu Sonig, a celých pět let po vydání nahrávky This Needs to Be Your Style pod aliasem Donna Summer, znovu vrací k lehce zavádějící přezdívce. Deset remixů starých raveových tracků, případně jen jejich samplů naroubovaných na provokativní taneční breakcore-pop (který budou všichni temní a ostří breakcoreoví fanoušci zcela jistě odsuzovat a nenávidět) vydává teď v březnu pod souhrnným titulem Panther Tracks, sám ještě posílený o magická dvě písmena DJ. Kde jinde než na svém vlastním labelu.

Pokud si ještě čas od času nostalgicky vzpomenete na zlaté časy raveu / happy hardcoreu tichým výkřikem I’m raving I’m raving, případně si nedejbože pustíte starou dobrou Marushu, Dune, Members of Mayday, Joshe Winka (doplňte dle potřeb své vlastní guilty pleasures), ale zároveň už vaše srdéčko neuroticky bije v breakcoreovém rytmu a jste pro každou špatnost, nahrál Jason Forrest svých deset Panther Tracks právě pro vás. Nejedná se samozřejmě o žádný tvrdý underground, ale o v podstatě přívětivou (až vlezlou) skočnou zlámaninu, která celkem logicky potěší daleko víc na parketu než doma v uších.

O to víc zamrzí, že ne všechny skladby jsou tak nakažlivě k tanci svádějící a skvěle našláplé jako Get Down, Ratpack, Boomshakalaka a Get the Fuck Off (bezkonkurenční palba alba) z první půlky desky a závěrečná Party People. V nich se povedlo propojit původní motiv s vyspeedovaným breakcore rytmem tak dokonale, že je okamžitá a dlouhotrvající závislost předem jasná. Dětinsky znějící klávesové melodie, vokodérem prohnané ženské výkřiky, nekompromisně dunící tupé beaty a další typické znaky každé správné raveové vymývárny mozku fungují zmash-upované s agresivním zahlučněným breakcore soundem ještě lépe a je věčná škoda, že se Jasonovi Forrestovi nepodařilo udržet vysoký standard (co prosím?!) po celých pětačtyřicet minut Panther Tracks.

I tak je to ale pořád víc než slušná acid jízda, která dává žánrovému označení nu-rave ten pravý význam. Fanoušci Klaxons, Shitdisco a podobných indie-disco kapel by se asi divili, jak taky může nu-rave znít, a možná by jim třeba právě tahle nahrávka "otevřela uši". Ale nedělám si iluze, že o existenci nějakého Jasona Forresta, nedejbože labelu Cock Rock Disco, mají vůbec ponětí.

70 %

navštivte:
myspace.com/jason_forrest

poslechněte si:
myspace.com/djdonnasummer