Novinky

Resty 2007: Burial – Untrue

Minisérie Resty 2007 má vzpomenout na některá podstatná alba uplynulého roku, k jejichž představení na virtuálních stránkách Freemusic z různých důvodů doposud nedošlo.

Burial – Untrue Burial – Untrue
13 skladeb / 51:16, Hyperdub

Tak předně, Untrue je oproti Burialovu předloňskému syrovému eponymnímu debutu popík. Svým způsobem prosvětlená nahrávka plná ještě líbivějších melodií a ještě více slizkým vokodérem (před nímž by své plastiky sklonila i Cher) prohnaných útržků nasamplovaných vokálů, jež mají na svědomí polovinu úspěchu celé Burialovy produkce. Nemluvě o přístupnějším (byť neustále setsakra originálním a geniálním) soundu, který je ve spojení s primitivními (aka minimalistickými) skladatelskými postupy, jež Burial k vytvoření naléhavé, noční městské atmosféry používá, asi nejdiskutovanějším tématem jeho fans (kterým v hlavách hlodá neodbytná otázka, v jakém že hudebním softwareu to sakra ten týpek tvoří…?) a zároveň onou druhou polovinou sukcesu jeho dosavadní tvorby.

Untrue je povrchnější deska. Má více slabších momentů než debut a také znatelněji inklinuje k rychlejšímu oposlouchání. Není lepší nejen jako celek, ale nepřekonává první Burialův dlouhohrající release ani v počtu eventuálních klubových pecek / singlů, které by z něj mohly vzejít. (Archangel, Near Dark, Ghost Hardware, Raver. A dál?) V čem však Untrue nad dva roky starou prvotinou bez diskuse vítězí, je hitovost (především, ale nejen čtyř zmíněných) skladeb a intenzita, jakou dokáže působit na posluchačovy smysly.

Vlezlost a chytlavost (na níž má nemalý podíl také možnost pobrukovat si jakýs takýs text, což je u Buriala téměř unikát) pecky Archangel, která už se ve všemožných žebříčcích recenzentů a hudebních serverů stihla umístit na předních místech v kategorii skladba roku, je až obdivuhodná. Vzápětí následující nejdříve nenápadná Near Dark se záhy promění v silnou a intenzivní záležitost dělající čest svému názvu a společně s Ghost Hardware – čtvrtým trackem na desce (jenž je mimochodem snad vůbec dosud nejlepší a nejatmosféričtější věcí, kterou tenhle stále ještě neodhalený londýnský producent nahrál), a offbeatovým "intermezzem" Endorphin (viz dále) činí z první třetiny Untrue vpravdě fenomenální nahrávku. Závěrečná klubovka Raver pak svým provokativně jednoduchým až tupým beatovým podkladem navozuje v nejvygradovanějších pasážích pocity euforie, které by se v "živém" provedení (kdyby tedy ovšem Burial naživo vystupoval) musely zákonitě rovnat extatickému zážitku, na nějž se jen tak nezapomíná…

Offbeatové a čistě pocitové "mezihry" Endorphin, In McDonalds, Dog Shelter a UK jsou vedle výše uvedené top čtveřice asi největším pozitivním překvapením alba. To, co Burial předvedl ve výtečné skladbě Forgive z předloňského debutu, dovedl na Untrue k dokonalosti. Jakoby určitým způsobem nedokončená (ve smyslu, že nebylo vyřčeno vše (nebo snad ještě lépe, že cosi zůstalo utajeno), což ale neznamená, že se ono hledané nepojmenovatelno neukrývá pod nánosem ambientního prachu a zaloopovaných vokálních samplů) atmosférická minidílka uhranou svou křehkostí, niterností a emotivním vyzněním. Zmínění podobnosti s Future Sound of London bude možná z žánrového hlediska dost zavádějící, nicméně v souvislosti právě s těmito zvukovými "črtami" rozhodně na místě.

Jinak ovšem Burial zůstává i na své druhé řadové desce originální, nezaměnitelný a k produkci kohokoliv jiného (což se týká samozřejmě především dubstepových producentů) jen velmi stěží přirovnatelný. I proto nelze, přes všechnu počáteční negativní kritiku, Untrue ohodnotit jinak než jasnou pětaosmdesátkou. Protože natočit v dnešní době druhé album, které by psalo historii určitého hudebního stylu tak tlustou čarou, jak činí právě tahle nahrávka, je zkrátka malý zázrak.

85 %

navštivte a poslechněte si:
myspace.com/burialuk
myspace.com/hyperdub