Within Temptation, 17.1., Roxy, Praha

Hodina zpoždění na českých pódiích mě již nemůže rozházet a spíše by mě udivilo, kdyby se začalo včas. Že to skutečně nehrozí, mi bylo jasné při pohledu na přeplněnou ulici před klubem, do kterého se v nějakých čtvrt na osm ještě nezačalo ani pouštět. Přeci jen se ale vyprodaný sál dočkal a za zvuků intra se na pódium vynořuje (bohužel) jen pětice muzikantů. Zakládající člen a leader kapely Robert Westerholt si poranil palec, a tak se zbytek seskupení musí pro tentokrát obejít bez jeho služeb.

Úvodní skladba Jillian ihned ukazuje, že předností vystoupení bude, krom profesionality a suverénních hráčských výkonů, i perfektní zvuk a adekvátní odezva fanoušků. Propracované světelné efekty, v průběhu celého vystoupení je nad pódiem projekce s nejrůznějšími motivy či útržky z klipů, charismatické vystupovaní Sharon (zbytek kapely, snad až na diváky burcujícího kytaristu Ruuda, byl poměrně mrtvý), toho všeho se dostalo fanouškům, kteří měli štěstí a zajistili si včas lístky. Bylo pravděpodobné, že páteř vystoupení budou tvořit skladby z posledních dvou alb, tedy The Silent Force a The Heart Of Everything, a skutečně tomu tak bylo.

Z druhé jmenované desky tak hned v úvodu vystoupení zní otvírák The Howling, hitovka What Have You Done, u které se naplno projevilo, že vystoupení sází především na dokonalé vyznění s veškerými detaily (a tak je samozřejmé, že posluchači nejsou ochuzeni ani o hlas Keitha Caputa z Life Of Agony, byť pouštěný ze záznamu), nebo The Cross, jež nás přesunula do jemnějších a romanticky zasněných nálad, které k dokonalosti dotáhla následující klavírní balada Forgiven. Ze zatím posledního alba zní dále například výtečná titulka The Heart Of Everything, Our Solemn Hour či Frozen. Z The Silent Force samozřejmě nemůže chybět Stand My Ground a dostává se i na Angels. Na v historii kapely zásadní a přelomové album Mother Earth se vzpomene titulní Mother Earth a Ice Queen, která celé vystoupení uzavírá.

Mírné výhrady bych měl k složení playlistu, kde dle mého největší pecky zazněly v první polovině vystoupení, přičemž v té druhé chvílemi ztrácel koncert náboj a šmrnc, ale to je čistě otázkou osobního vkusu. Také mě mrzí, že Within Temptation tak trochu dávají zapomenout na své začátky a ve svém setu nevěnovali pozornost debutu Enter (a myslím si, že jsem nebyl zdaleka sám, kdo by si rád vychutnal pecky jako Enter či The Other Half Of Me, kde ještě tenkrát zběsile řvoucí Westerholt dával skladbám pořádný tvrdě metalový náboj). Přeci jen je vidět, že jsou tyto holandské celebrity dnes již jinde a prvky extrémního metalu přenechaly prostor spíše mainstreamovějším polohám. Což bych na druhou stranu neviděl jako nutný zápor, jelikož Within Temptation, na rozdíl od takových Lacuna Coil, či podobných mediálně protlačovaných rychlokvašek, mají ohromný talent a i jejich až popově znějící skladby jsou velice kvalitní. Za jejich úspěchy stojí léta poctivé dřiny.

Naprosto bombastický byl zvukový háv vystoupení. Dlouho jsem tak sytý, monstrózní a přitom velice čitelný a nepřehulený zvuk neslyšel. Je sice pravda, že za megalomanskou zvukovou kulisu může především hojné využívaní samplů a zvukových podkladů, jimiž bylo vystoupení doslova prošpikováno, nicméně výsledný efekt opravdu stál za to. Až měl člověk pocit, že poslouchá desku. Bez výpomoci moderní techniky a pouštěných částí by těžko kapela dosáhla tak úchvatného vyznění, ale nepátrejme po příčinách a oceňme výsledek, který byl pro posluchače zkrátka výtečný! Přesto se neubráním dojmu, že chvílemi druhá kytara chyběla.

Sharon Den Adel dnes večer dokázala, že je pěvecká extratřída a její popularita je rozhodně zasloužená. Sice i jejímu celkovému vyznění "bylo pomáháno" (například ve Stand My Ground), ale především potvrdila, že je komplexní zpěvačka, které není cizí nic od operního až k popovému projevu. Ve všech polohách naprosto precizní, přirozená a svá. Sharon je na přeplněném bojišti zaměnitelných goticko-metalových zpěvaček unikátem, který bezpečně poznáte.

Within Temptation odehráli výborné vystoupení, s profesionalitou a suverenitou sobě vlastní a opět ukázali veškeré goticko-metalové konkurenci (v čele s Nightwish) záda. Jak si s touto vhozenou rukavicí poradí finská sebranka, se můžeme dozvedět již za měsíc, ale velice bych se divil, kdybych musel přehodnoti svůj dosavadní názor, který říká, že Within Temptation jsou na současné goticko rock/metalové scéně bezkonkurenční jedničky.

Michal Novák - autor je redaktorem e-zinu Marast jak cyp