Sensus – Humanomaly

"nic jim z lidského nezbylo těla
ztratili též svůj hlas.
jenom mysl jim zůstala
pevná
klející nad zkázou"

Album Humanomaly není bezútěšné, drtivé či ničivé. Zkoumá, tak jak by počiny z experimentální scény měly, útočí a spočívá, je lidské i chladně počítačové. Ztratili možná svůj hlas, tam kdesi v úžlabinách nad roklí, tam kde se nebesa už jen klenou, ale mysl trvá a řád není podroben slovům. Sensus.

Ressonus dává do oběhu druhý výlisek a oživuje naši poněkud poklidnou experimentálně elektronickou scénu. Poté, co se odehrál první ročník Spermu a label Muteme ustájil několik uskupení, je tu ticho po pěšině. I když Mateřídouška vystupuje s novým programem, Ježíš táhne s Peťo Tázokem a Sporto staví most mezi zaryté hledače a diskofily. Jistě, je tu toho víc, ale před dvěma lety se zdálo, že boom přišel a jen tak neskončí.

Sensus se v tomto kontextu hlásí o slovo více než hlasitě. Přesvědčivý debut Humanomaly vám vyrazí dech, říká kašli na city a poslouchej tlukot svého transplantovaného srdce, stroj není strom a bůh je mašina. Stylově pestrá deska je rozkročená od příjemně mutovaného drum´n´bass (Planeteater dá vzpomenout na někdejší Liquid Harmony) přes filmové plochy soundtracku a biosférické chvění (Death And Silence) až k postindustriálním názvukům nebo ambientnímu bezčasí.

Nespornou předností je časté používání všedních zvuků i samplované hledačství, celkově jako by deska byla dílem filmového zvukaře. Nejen to. Humanomaly se nebojí nečekaných a vtipných pasáží (smyčkovaný kašel, sólo ponocného trubky, kankánová melodie zašlapaná do pozadí), stejně jako nelibých, apokalyptických a strašidelných úseků. Sensus dovede skladbu vystavět nejen jako přímočarý, sourodý kus, ale vrství odlišné v rámci jediného dlouhého songu, aniž by rozbil jeho smysl nebo vařil z vody (Stupid Soldiers).

Elektronika je tu jako vodní živel, přízračná podmořská krajina, slyším cikády i noční ptáky, je tu i horrorová atmosféra, tikot stroje, EKG je spřažením monitoru a člověka, jejich pulz splývá. Religiozní přídech je věc trvalá a chór střídá šamanská repetice, zimní rolničky mizí pod nánosem domorodých sborů a všude je tma, ta tmoucí. Kde je místo pro varhany a kostelní zvon, tam číhá smrt a čas je cyklický. Máš strach?

70 %

navštivte:
www.sensusmus.net

poslechněte si:
www.ressonus.net//sensus-humanomaly-cz.htm

maxim horovic - www.violacore.xf.cz & www.diycore.net