Novinky

Dan Deacon – Spiderman of the Rings

Dan Deacon – Spiderman of the Rings Dan Deacon – Spiderman of the Rings
9 skladeb / 45:43, Carpark Records / Maximum Underground

Vysměje vás hned na zatáčku. Vyspeedovaně i zpomaleně. Zacyklí, přidá digitální linky, obtáhne tlusté obroučky olbřímích plastových brýlí kolem dokola tupými datlovitými beaty, vygraduje, zaruchuje a skončí tak rychle, jak začal. Pak přidá křišťálovou kočku, aby vám ukázal, že umí i krásně zpívat, že by mu nejeden šmoulí modrák a vlastně jakákoli postavička z novodobé pohádkové říše mluvící absurdně vysokými a ostrými hlásky záviděla, naplno rozjede, co v dřevěném datlovi načal, a utancuje vás k digitální smrti v pure filthy kasio soundu, který nevíte, jestli dřív nenávidět, zbožňovat, ještě chvíli poslouchat, nebo už radši vypnout.

Vyláká vás na klávesovou bublaninu do vypráskaného města, i když byste třeba radši zůstali vesnickými burany, a předvede vám, jak rychle může takový downtown trip ve dvanácti minutách utéct, když vám na cestu řve jakýsi pofidérní smíšenkový sbor a pomalu otékajících bubínků se jak smyslů zbavené chytají pseudo-vibrafonové vybrnkbrnkávačky a ne a ne se, děvečky, pustit.

A pak ukolébavka. Ta nesmí chybět. Barevný plastový domeček, z něhož visí krátká bílá šňůrka, za kterou stačí jen zatáhnout, aby bylo o roztomilou zábavu na další čtyři minuty postaráno. Mohla by být klidně delší. Ta šňůrka. Trocha nostalgie nikoho nezabije. "Okie Dokie" vykřikne polykaně Goofy, který by si při své nemotornosti při pokusu zatancovat na následující hop a skok pol(áman)ku zcela jistě zamotal kreslené nohy do jednoho nepřehledného barevného chumlu. Nostalgie je rázem tatam a pokračuje se v happy semi-hardcoreu, jenž předešlé poklidné tóny nechá namotané na šňůrce a vezme si místo ní do ruky devítiocasý bič a v rytmu elektra z busu z metra vás odtáhne pryč za zelenou lebkou.

Za kterou číhá další pecka v podobě hadích chyb, kterou na vás vokodérem prohnaný hlas Dana Deacona vyflusne dřív, než stihnete tu svou třešničku na dortu vůbec rozkousnout. V chytlavosti, zvukové nápaditosti, pestrosti a ulítlosti si v ničem nezadá s křišťálovou kočkou a komu se podaří nepobrukovat si po jejím závěrečném vybublání (a už jsme zase u již jednou zmíněné sladkokyselosti) I know I know I know I know, toho spravedlivě ztrestá růžový batman hrající na kolovrátkový flašinet jednoduchou, instrumentální odrhovačku.

Pětačtyřicet minut je pro zvukově jednu z nejnápadněji vyčuhujících veselých elektro(nických) desek tohoto roku ideální stopáž, takže nečekejte, že byste se při deváté, závěrečné skladbě v podobě opět lehce agresivního digitálna s nenechavým duc duc rytmem a vymodulovanou melodií do vlnových šířek i délek nudili. Baltimorský rodák Dan Deacon si dal na své labelem Carpark vydané oficiální albové prvotině (které předcházelo v uplynulých čtyřech letech několik self-released EPček a minialb) Spiderman of the Rings záležet. A i když by to do něj možná leckdo na první poslech neřekl, tenhle chlapík je nový pán prstenů, lstivě oháknutý do spidermanovy kombinézy, který sype ne(o)poslouchatelné hity ze všech osmi nohavic jak na běžícím pásu.

80 %

navštivte:
www.dandeacon.com

poslechněte si:
myspace.com/dandeacon