Letmým pohledem na oficiální web kapely je jasné, že se dáma a pánové v posledních letech, až do dnešních dnů, koncertně téměř nezastavili. Přesto lze uplynulé dva kalendářní roky lze také bezpochyby označit za jejich nejplodnější, co se vydaných desek týče.

Tou zatím poslední je kolekce Gone, shrnující jejich pět edičních počinů. Tím úplně nejstarším je EP Hey, You, vydané v roce 2000 pouze v Japonsku pod vlastní značkou Forty-4 Records. Tady je zastoupeno dvěma skladbami, Finlandia a Black Woods, ostatní čtyři části vyšly v rozmezí let 2005-2007 a všechny, až na jednu, u Temporary Residence Limited. Ze split LP s chicagskými Pelican (2005) se tu vešel jediný, zato bezmála šestnáctiminutový opus Yearning.

Due Fogile Una Candela Soffio Del Vento a Memorie Dal Futuro reprezentují desetipalcové EP, pojmenované podle druhé ze skladeb a vydané loni na podzim na značce Vinyl Films Records. Kompilaci Thankful pro změnu připomíná na poměry Mono nezvyklá, jen tříminutová "miniatura" Since I've Been Waiting For You. Na rovnou desítku pak Gone zakulacuje kompletní CDEP z jara letošního roku, pojmenované The Phoenix Tree.

Jak je patrno, na kompilaci není zastoupen ani jeden dlouhohrající počin, což jí jistě přidává na ceně. A ač bylo původním záměrem shrnout materiál z povětšinou nedostupných edic a nikoliv vytrhávat písně z kontextu ucelených děl, jakými alba Mono bezesporu jsou, přece jen se podařilo vytvořit kolekci podobně sevřenou. Všechny nahrávky Mono totiž spojuje jakási důvěrná známost, pocit dejá vu neurčitého místa a času. Spojovat nespojitelné, v tom je největší síla čtveřice japonských hlukových kouzelníků.

Ve zprávách o blížícím se pražském koncertu prosakují zvěsti o jakési následující odmlce. Vydáním Gone se Mono loučí více než důstojně. Doufejme, že jen na chvíli...

bez hodnocení

navštivte:
www.mono-jpn.com

poslechněte si:
www.myspace.com/monojp