Novinky

Wolves in the Throne Room - Two Hunters

Wolves in the Throne Room - Two Hunters Wolves in the Throne Room
Two Hunters

4 skladby / 46:21, Southern Lord

Nová deska na labelu Southern Lord s sebou přináší kromě relativních záruk taky větší či menší míru očekávání. V případě americké trojice Wolves in the Throne Room toto očekávání zdvojuje i jejich loňský oficiální debut Diadem of 12 Stars na labelu Vendlus Records (který vám, pakliže se s tímto triem setkáváte vůbec poprvé, nejen díky fantastické Queen of the Borrowed Light velmi vřele doporučuji). Temný atmosférický black/metal (bez všech negativních asociací, prosím, mluvíme tady o kapele, kterou podepsal Southern Lord), rozlehlé melodie krocené težkými riffy, žalostné vytí a šeptání vokálů; kdyby uměla země mluvit, byla by hudba Wolves in the Throne Room řečí opuštěných, zničených, vypálených a deštěm zalitých pralesů. Takto je vloni zastihla dvojice Sunn O))) a dohoda i deska byly údajně rychlý proces.

S Two Hunters se trojice zbavuje všech nejistot, které jejich debut v některých aranžích a přechodech trápily (dovolím si spekulovat, že roli v tom hrála spolupráce s Randallem Dunnem, který takto dohlédl nejen na některé zásadní alba Southern Lord, ale třeba i na poslední dvě desky Kinski). Zvuk desky je bohatší, i když se už minule nejednou zdálo, že dál se v obsazení dvě kytary, (dva hlasy) a bicí zajít nedá, a -narozdíl od loňska- nenechává nikde pocit "dobře odvedeného metalového klišé". Neodvažuji se mluvit o přínosu originalitou, byť nápadů mají v šuplíku ještě i do budoucna nepochybně dostatek, ale je bez diskuze, že dotahují žánr k další (matně tušené) hranici.

V třičtvrtěhodinové čtyřkompozici představuje šest minut dlouhá Dia Artio decentní intro, a působivost "toho, co bude následovat", je z něj téměř hmatatelná. Behold the Vastness and Sorrow zlomí útok bubnů až po minutě (nejednou se poklidnější, takřka ambientní pasáže na okamžik vrací, ale se strukturou skladeb se příliš často neexperimentuje), ale teprve až "výpravný" vokál vám kapelu konečně zařadí na to správné black/metalové místo. Protikladem je pak čistý zpěv hostující Jessiky Kinney: celá polovina Cleansing jí leží u nohou, a i vy budete. Dvacetiminutový opus magnum desky, I Will Lay Down My Bones Among the Rocks and Roots, se asi nejvíce přibližuje filozofii kapely, již bubeník nazývá "pokorou před silami přírody". Lidové (pohanské, chcete-li) prvky (pamatujete dudy na Times of Grace?), rozpoznatelná (snad až líbivá) melodie v pozadí, (krátké akustické "sólo" na kytaru!), neuvěřitelná dynamika. Famózní závěr zanechává příjemně vyražený dech.

Je mi ctí, že můžu představit jednu z nejlepších desek labelu Southern Lord pro letošní rok. Stejně jako Hibernaculum od Earth je Two Hunters naprosto zásadní výjimečný počin, u něhož mi absolutnímu hodnocení brání jenom pocit, že Wolves in the Throne Room ještě nepředvedli úplně všechno, co umí. Ov- šem té chvíle, kdy se tak stane, se upřímně obávám.

95 %

navštivte a poslechněte si:
myspace.com/wolvesinthethroneroom