Bester Quartet: Vizionářský klezmer na Strunách podzimu

I když židovský styl klezmer ve světě zpopularizovala newyorská skupina Klezmatics, jedná se o hudbu s kořeny ve Východní Evropě. Není tedy divu, že úspěch Klezmatics inspiroval v 90. letech celou jednu generaci evropských skupin. Z Krakova pochází Bester Quartet, dříve známý jako Cracow Klezmer Band, který vystoupí na festivalu Struny podzimu ve čtvrtek 25. října v kostele sv. Anny v Praze.

Skupina vznikla v roce 1997, kdy Klezmatics už byli na vrcholu své dráhy. "Samozřejmě jsme je poslouchali a znali. Oni točili skvělé věci, ale nás to neovlivnilo, hledali jsme hlouběji v minulosti. Pro nás byla nejdůležitější vlastní intuice," říká akordeonista a kapelník Jaroslav Bester. Připomeňme, že v Krakově vznikly souběžně i další vynikající klezmerbandy, například Kroke, a že ona "intuice" je v tomto případě posílena faktorem, jemuž se říká genius loci, tedy kouzlo vycházející z konkrétního prostředí.

Krakov byl totiž před holocaustem cosi jako hlavní město židovské Evropy. Roku 1335 založil polský král Kazimír Veliký v Krakově židovskou část města zvanou Kazimierz, před druhou světovou válkou zde žilo 60 000 Židů, což byla čtvrtina obyvatel města. Z nich přežily jen dva tisíce. Ne všichni se sem vrátili, dnes se k místní židovské komunitě hlásí jen několik stovek obyvatel města. Bester tvrdí, že nikdo z kapely není Žid, a že klezmer je začal zajímat v době, kdy studovali vážnou hudbu a chtěli si přivydělávat hraním v restauraci. Začali tedy studovat tradiční klezmer a později se rozhodli na jeho základě vytvářet něco nového.

Skupina poslala své nahrávky Johnu Zornovi do New Yorku, a když tam později vystupovala, dohodli se na trvalé spolupráci. Dodnes na Zornově značce Tzadik vydali šest alb. Současná obliba klezmeru přinesla rutinéry a vizionáře, a Bester Quartet patří do té druhé kategorie: spíš než omílání známých témat slyšíme z jejich hudby dobrodružství, improvi- zaci, duchovní hloubku, neopakovatel- nost okamžiku.

Jak vlastně zapadá klezmer do širšího kontextu? Balkánské styly, klezmer a romská hudba z Východní Evropy jakoby tvořily spojené nádoby. Není ani divu, všechny pocházejí ze stejné zeměpisné oblasti. Romové a Židé žijící třeba v na území dnešního Rumunska či Ukrajiny si sice udrželi vlastní kulturní odlišnosti, ale přitom hráli podobnou hudbu. Zajímavé je, že celé toto spřízněné spektrum hudebních stylů prochází revivalem souběžně, tedy v poslední dekádě. Jednou z příčin je pád železné opony, který zpřístupnil východoevropskou hudbu západoevropským uším. V konkrétném případě Krakova do hry vstoupil další faktor, a to že komunistická vláda ponechala poválečné ruiny židovské čtvrti Kazimierz v trvale chátrajícím stavu. To se paradoxně obrátilo v konjunkturu. Když do Krakova přijel Spielberg natáčet film Schindlerův seznam, krakovské ruiny byly natolik věrohodné, že nebylo třeba vyrábět kulisy. Film měl premiéru souběžně v Los Angeles a Krakově, publicita se stala hnacím motorem obnovy města. Čerstvě zrestaurovaný Kazimierz je dnes turistickou atrakcí a dějištěm Mezinárodního festivalu židovské kultury, pod jehož záštitou Bester Quartet vznikl.

Další doporučené koncerty Strun podzimu:
26. a 27. září,Drevněrusskij Raspěv(ruské církevní zpěvy)
1. a 2. října,Ana Moura(portugalské fado)
>>zpěvačku jako hosta Rolling Stones najdete na YouTube zde
30. října,Nouba(maurské Španělsko s hráči z Maroka i Pražskou komorní filharmonií)
7. listopadu,Brad Mehldau Trio
18. listopadu,Regina Carter Quintet

Navštivte: www.strunypodzimu.cz