Jsou muzikanti, zvukoví hledači, kteří pro rozšíření výrazových možností pořizují stále nové a nové hudební nástroje. Vedle nich je tu v poslední době nová skupina hudebníků, jež expanzi řeší spíše softwareovou cestou. Jedním z nich je i 37letý kytarista Jarmo Saari Solu. Ten více jak patnáct let strávil na pódiu jako součást nejrůznějších jazzových uskupení (XL, Zetaboo), nebo kryl záda slavnějším kolegům (Trilok Gurtu, Avanti!, Don Huonot,…). Po ukončení studií na Sibeliově hudební akademii v Helsinkách se rozhodl prozkoumat veškeré možnosti manipulace s kytarovým zvukem a po třech letech testování na neznámém terénu vyšlo na světlo světa debutové eponymní album. O jazzu v případě Saariho kytarového snažení nemůže být ani řeč. Kytara se díky tokům svého zvuku přes všemožná upravovadla rozpíjí do tenkých závojů, elektronicky zprocesovaná se rozbíjí na kationy a aniony, zastane rytmickou složku i všemožné další elektronické kejkle. Jednou se dostaneme do postrockových houštin Labradford, podruhé zase indie elektronicky sníme melancholický severský sen a potřetí to vše nahrubo sesekáme na hromadu do novotvaru obsahujícího opracované lesknoucí se plošky i ostřejší hrany kytarové hmoty.

Letošní druhá deska The Making of Love pokračuje v debutem započaté cestě. Na rozdíl od prvotiny surově ohmatávající, kam až s experimenty lze zajít, novinka takové ambice nemá. Ne že by autor na alternativní spády zapomněl, svá kytarová kouzla však dává více všanc melodii. Tím myslím především pomale ambientním stylem plynoucí kousky s množstvím jemnějších "průhledných" stěn, ale i tlustější červenou melodickou linku táhnoucí se elektroničtějšími divočinami. Jarmo umí lépe využívat kontrastů. IDM warpovskou masáž (Tease) dokáže ozdobit Oldfieldovsky tenkými kytarovými kudrlinkami, zatímco Gilmourovsky naléhavé snění (Souls) pošpiní škrábanci a lupanci patřícími spíše do laptopové sféry.

Měl jsem tu čest vidět Saariho koncert ve finském Tampere a musím potvrdit, že jednočlenný ansámbl smyček, ploch a sólových kytarových linek, jež se schopen Saari rozhýbat je velmi silný zážitek. The Making of Love není album pomalu stavěných kompozic, ale spontánní skládání-jamování v estetice nového tisíciletí. Hráčské mistrovství a moderní technologie jen usměrňují proud Jarmových zjitřených myšlenek jakýmkoliv směrem, často vystupující ze zaběhlých klišé hluboko do neprobádaných krajin.

85%

navštivte:
www.jarmosaari.com

Pavel Zelinka - Radio AKROPOLIS