2006 / 11 skladeb / 51:26
Studio !K7

Matthew Herbert vešel ve známost již v polovině 90. let, od té doby stihl vytvořit úctyhodné množství skladeb. Proslul zejména svými remixy pro renomované umělce (mj. REM, Björk, Cinematic Orchestra, John Cale), nevyhýbá se však ani filmovým soundtrackům či divadelní hudbě. V jeho diskografii zaujímají důležité postavení sólová alba. Těch má na kontě něco přes dvacet, počítáme-li i desky vydané pod hlavičkou The Matthew Herbert Bigband či pod alternativními uměleckými jmény Radio Boy, Wishmountain, Doctor Rockit.

Album Scale je prozatím předposlední a zdá se, že dosud nejúspěšnější. V USA dosáhlo 20. příčky v hitparádě prestižního magazínu Billboard a bylo označeno jako jedno z nejlepších alb roku. Je poměrně pestrou směsicí nálad a zvuků, na jedné straně jazzový bigband, smyčcový orchestr, něžné hlasy Dani Siciliano a Neila Thomase, na straně druhé syrové ruchy industriálního ražení a bicí smyčky složené z neidentifikovatelných samplů. Při tvorbě desky se Matthew ukázal jako veliký šprýmař, zřídil "horkou linku", kde mohl každý jeho fanoušek zanechat zvukovou stopu. Ve výsledku bylo přijato více než 170 zvukových nahrávek včetně výhružek, mumlání, politických agitek a všemožných šumů, které následně Matthew zapracoval do skladby Just Once. V bookletu se také dočteme, že k tvorbě desky bylo využito 723 předmětů, hudebními nástroji počínaje, talíři nebo dokonce rakví konče. To vše spoluvytváří paradoxně velmi jednoduché a vytříbené kompozice. Příjemný projev Dani Siciliano je doplňován jednou smyčcovými podkresy, jindy rytmickými riffy bigbandové sekce, v každé skladbě lze vysledovat nápaditou melodii, nejedná se pouze o samoúčelnou hru se zvuky. Nevýhodu bychom možná mohli spatřovat v určité podobnosti mezi jednotlivými písněmi, nicméně přínosnější je brát Scale jako jeden hodinový set. Ostatně sám autor prohlašuje, že přílišná koncentrace na detaily znemožňuje kvalitní zážitek z celku.

Scale nám pomáhá poodhalit Herbertův klíč k úspěchu. Ten tkví zejména ve schopnosti spojit skladatelský potenciál a hudební rozhled (připomeňme, že Herbert absolvoval studium klasického klavíru) se zápalem pro elektroniku a chutí experimentovat. Pokud je vůbec možné srovnávat styl Matthewa Herberta s jinými umělci, napadají mě jen Bugge Wesseltoft či němečtí Jazzanova DJs, kteří se ale vydali o něco přímějším směrem k obecnému zájmu publika. Herbertova hudba si naproti tomu stále zachovává pachuť něčeho avantgardního, intelektuálně nedosažitelného, takže pokud se toužíte s albem Scale detailněji seznámit, jdete po správné cestě (minimálně budete moci zaujmout při rozhovoru v literární kavárně).

95 %

navštivte: www.herbert-scale.com

poslechněte si: myspace.com/matthewherbert

Text: Jan Kyncl