Novinky

Radůza - Půjdu, kam chci DVD

Radůza 

- Půjdu, kam chci DVD Radůza - Půjdu, kam chci DVD
16 skladeb + dokument + 7 bonusů / 51:07 + 28 minut + 16:59, Indies

Na jednu stranu jsem taková odrhovačková, na stranu druhou mě to táhne k duchovním věcem...(Radůza v dokument Půjdu, kam chci)

DOKUMENT>>> Někde si Radůza-písničkářka posteskla, že jí nedal Jan Hřebejk ve filmu Kráska v nesnázích tolik prostoru, kolik čekala. Mají recht oba. Živé DVD - ale ještě spíš dokument Olgy Špátové Půjdu, kam chci - jí to bohatě vynahrazuje. Zde není jen nějakou zpěvačkou z klubu, je sama sebou. Otevřená a upřímná, jistá si v kramflecích, zpovídající se možná víc Bohu než autorce dokumentu. Však také pro Něj složila - a Český rozhlas ji nahrála - kantátu Ten, který krotí všechno pozemské. Na závěr dokumentu nám jí kousek pustí.

Radůza na koni i na kole, oboje má svůj půvab. Radůza s pejskem Čertem, Radůza poprvé usedající v kostele za varhany, pokorná i divoká (ale to už spíš na koncertě). Radůza v kuchyni při přípravě jídla. Vzpomínka na seznámení se Zuzanou Navarovou, která jí chybí – a určitě ne jen proto, že ji hodně naučila. I vařit. "Není nic, co bychom nedokázali překonat," tvrdí zpěvačka, a dává nahlédnout do svého dětství. "Hraní na ulici člověka vyzkouší." V patnácti na Karlově mostě drhla na kytarou country, třeba i místo tanečních na Žofíně. S odchodem od rodiny přišla vytoužená samostatnost. Konečně. A tak dál...

KONCERT>>>"Zpívám o ztrátách," řekla taky v dokumentu Radůza. S problémy se pomocí písniček vyrovnává. "Je to v podstatě levná terapie, nemusím platit žádného psychiatra," přiznala autorka. Harmonikářka, kytaristka, klavíristka. Tak ji poznalo loni na podzim publikum Archy, tak ji uvidí i majitelé DVD. A pro někoho určitě bude překvapení, že harmoniku - její nejčastěji používaný nástroj - odhodí v dál. Ale to už je jiná historie, to už je řeč o (již natočené čtvrté) desce, která jí vyjde letos na podzim. Prý.

Jen s češtinou si Radůza nevystačí, kdepak. Zpívá i francouzsky, polsky, rusky, turecky, cikánsky, občas použije slogan z angličtiny a italštiny. Rozezpívá publikum (Dnes v noci nad světy, Jednou to pomine), ale nezní to trapně jako od jiných. Žádné pózy. Je dokonalá? Ale kdeže. Třeba písničku Vše je jedním, song s klavírem a podivně kolísajícím hlasem (parafráze na jódlování?), který dal jméno letošnímu živému CD Radůzy - obměněné verzi repertoáru DVD - pokaždé přeskakuju. Nemusím ji, tuhle ne.

V Radůze je něco z Vysockého i Okudžavy, Nohavicy, Čerta, Kryla, Baezky, Bičevské. Podleéhá vášním a touhám jako každý, je poděs i přírodní úkaz - zkrátka ženská z masa a krve. Její písničky jsou plné ruského smutku a melancholie, harmonika jí zpívá písně francouzských bulvárů, její pochody jsou krylovsky bojovné. Je lidová. Pohanská. Zoufalá (Celé noci). Zdravě ukřičená. O jejích rýmech stěží můžete říct, že jste je jinde - než na jejích deskách - slyšeli. Ale můžete si je přečíst v bookletu jejího DVD, což je dost výjimečné. U nás jistě.

Radůzu jsem nikdy na koncertě neviděl. Ale kdybych si mohl vybrat, dal bych přednost té s dlouhými vlasy, které jí víc sluší. Povrchní pohled? Spíš bych ale stejně při těch melancholických písních zavíral oči.

BONUSY>>>Půjdu kam chci, Nahoru, dolů, Ať není mi líto, Cestou do Jenkovic, Teď když spíš, Göcmen kizi, Blondýnka (videoklip). Chybí mi tu snad jen naivisticky ilustrovaný klip Studený nohy, ale určitá kompenzace tu je. Při některých písničkách Radůzy mě mrazí v zádech, ježí se mi chlupy, husina se mi dělá tak různě. Není to nepříjemný. "Aby ses jednou z tý Radůzy nezbláznil," řekl mi tuhle známý, když jsem mu chválil její živé album. Předešlé řádky jsou (na to) něco jako odpověď.

75%


navštivte:
www.raduza.cz