Shining - Grindstone

Jorgen Munkeby, Torstein Lofthus, Andreas Schei a Morten Strom jsou muzikanti, kteří o jazzu vědí své a mají leccos za sebou. Tak například Jorgen Munkeby byl členem Jaga Jazzist, bubeník Torstein Lofthus je v Norsku žádaným studiovým hráčem a klávesista Andreas Schei, jenž nahradil Mortena Qvenilda (nyní v Susanna and the Magical Orchestra), je rovněž bývalým členem Jaga Jazzist. Už jen tím na sebe kvarteto poutá pozornost. Tohle jsem ale od norského post-jazzového labelu skutečně nečekal. Při prvním vložení CD do mechaniky jsem si myslel, že došlo k záměně disků. Nevěřil bych, že by tahle nahrávka mohla pocházet z katalogu Rune Grammofon, i když je pravda, že třeba MoHA! také nejsou žádný jazzový easy listening.

S prvními tóny alba se na mě vyhrnula taková hudební smršť, že bylo nutno překontroloval popisek CD. Jenže všechno souhlasilo. Úvodní skladba, při níž jsem zaváhal, zněla, jako by se Mike Patton pokoušel hrát jazz s Fantomasem. Jazz-metalová extáze. Zapomeňte ovšem na metalisty, kteří blábolí o jazzu a přitom ho slyšeli maximálně ve škole na výchovném koncertu.

Jaksi automaticky mi v souvislosti s názvem kapely naskočil stejnojmenný psycho-horor, majstrštyk Stanleyho Kubricka. Představil jsem si jak pološílený Jack Torrance běhá po horském hotelu za zvuků Grindstone. Zase tak nepředstavitelná ta vize nebyla. Trochu jsem sice žehral na pasáže, které poněkud zbrzdily spád nahrávky, ovšem ani Jack Nicholson se celý film nezmítal jen v rytmu tance svatého Víta... Samo o sobě se pomalejším a méně agresivním skladbám využívajícím třeba i operního vokálu nebo sól na varhany ve stylu Mariana Vargy, nedá nic vytknout a pohlédnuto z odlišného úhlu tvoří vlastně jakési kontrastní plochy, které nechávají vyniknout oběma polohám kvarteta.

Mimochodem, obal pro toto album, navrhnula další výrazná postava norské hudební scény - Kim Hiorthoy.

85%

navštivte a poslechněte si:
www.shining.no