Bruno Ferrari, 2.2., Fléda, Brno

"Doufám, že si naši exhibici užijete, je úplněk!," procedí naleštěný principál Bruno Ferrari mezi zuby a šokuje rozjívené fanynky rozepnutým poklopcem. Zahalen šedí okulárů smaží jeden mastný stejk za druhým a olej vzrušení prská na všechny strany. Lolitky po jeho boku mávají výprodejovými penisy a zuby jektají vzrušením, strachy a touhou. Otroci mají hlad, hoďme jim flákotu!

Kníže odchází a vrací se až po hostině. Karneval zvrácenosti roztáčí kolo štěstí, ve kterém se neprohrává. Zhrzený kovboj napíná opratě strun, kápo za bicí mašinérií se u toho pochechtává a playback jede na plné pecky. "Odhoďte zbytky svých hader, děvky," křičí Bruno, a bradavky pod subtilními úbory tanečnic se okamžitě napínají.

"Už ji máš dost vlhkou, bejby?," ptá se Bruno. Blondýnku otázka nezaskočí, není to poprvé. Dívají se opravdu všichni, proto vyšpulí rty a pojme upocené přirození do své malé pusy. Dráždí si přitom vlhkou, umazanou kočičku. "Wet pussycat, wet, wet pussycat!"

ANO, Bruno ve vás rozehrává obrazy, které velmi dobře znáte. Přicházejí s každým listováním pornografií, v objetí zapovězených představ, ve společnosti vlastních výkřiků a orgasmů. Jenže tohle všechno přece máte za sebou!

NE, dnes se za svou sexualitu už nestydíte. Obcujete s ní a prodáváte ji na veřejném trhu zážitků stejným způsobem, jakým Bruno rozhazuje ovoce na hlavy svých submisivních obdivovatelů.

PROČ je tedy Bruno pokládán za génia, legendu a temného knížete? Není spíš vyžilým bohémem s dobrým marketingem? Není jeho show neopakovatelná pouze v tom smyslu, že po ní člověk podruhé nezatouží? Z jakého důvodu je slabším náturám špatně od žaludku, když mu předtím mlsaly z ruky?

"Úchylka je projev silné osobnosti," říká Bruno ve své sexy poradně. Možná. Ostatně neprůstřelná je tak maximálně vesta komisaře Colomba. "Mám-li se nějak identifikovat, pak bych se asi nazval spíše showmanem. V první řadě se snažím pobavit sebe a pak případně i návštěvníky mého koncertu." Kouzlo tkví v prostém faktu: dekadentní doba si žádá co nejvíce hnusu!

Bruno bojuje proti obecnému vkusu, zároveň mu ale náležitě přicmrndává. Glorifikuje veškeré neduhy soudobé konzumní civilizace, čím víc klišé, tím líp! "Jakékoli emoce upotřebíme," hlásá. Dynamo jeho show pohání nejen hudba s přidruženým vizuálem, ale také lidské pudy.

Je těžké pochopit, jestli Bruna nenávidíte nebo milujete. Cosi vám na něm vadí, současně vás k němu ale něco přitahuje. Nelze mu rozhodně upřít, že svou temnou diskotékovou show dotáhl téměř do konce. Je hnusnější než nejhorší domácí samohonka, ale stejně ji musíte mít. Provokuje neuchopitelnou nonšalancí a zároveň vzbuzuje pohoršení svou muklovskou, tvrdou oplzlostí. Nezbývá než kapitulovat v půli cesty. V mrákotách, bez jasného závěru a se zamlženou vizí budoucnosti.

PS: První místo v soutěži Dekadent večera ale stejně vyhrál Robbie Williams! Zkuste deset klipů v brzkém sledu za sebou a uvidíte.

Jméno:^*
E-mail:
Nadpis:
Text:^*
	Údaje označené ^* jsou povinné

Bruno Ferrari, 2.2., Fléda, Brno

Související články:

Názory k článku

Přidejte svůj názor: