Tak tedy už víte, že zveřejnění recenze na kompilaci málo známého italského labelu Ugly Dogs Records není zcela náhodné. V tomto případě je důvod takový, že na desce se vedle šestnácti dalších kapel a písničkářů objevuje i jedno jméno z tuzemska, jímž není nikdo jiný než věrozvěst neo-folku v kraji selFbrush aka Vašek Havelka. Koneckonců si jistě mnozí z vás vzpomenou na nedávnou recenzi jeho novinky. Na Nevermind the Blossoms se dostalo Did not Call z aktuální druhé desky Three Names (Absent Hour Records 2006) a dlužno s jistou dávkou hrdého patriotismu říci, že se mezi zahraničními kolegy neztrácí. On se tam ale vyloženě neztrácí skoro nikdo, jelikož Nevermind the Blossoms je z těch kompilací, které jsou vzácně vyrovnané a kdy je těžké někoho vyzdvihovat.

Jenže přejít nahrávku, která obsahuje sedmnáct jmen konstatováním, že je to vyrovnaná kompilace indie-folk-rock-popových umělců je poněkud unfair jak k čtenářům, tak k vydavateli. Takže, třebaže zkratkovitě, pokračujme dál. Ještě předtím by ovšem bylo vhodné podotknout, že s nahrávkou, pod níž jsou podepsáni Ugly Dogs Records, jste se na Freemusic už mohli setkat. Nahrávka se jmenovala Postcards - A compilation by Livingroom Records and Ugly Dog Records a bylo to společné dílo, jak lze vyčíst z titulku, labelů Livingroom Records a Ugly Dogs Records. Na Nevermind the Blossoms se ostatně objevuje MR60, kteří měli track i na Postcard, a není bez zajímavosti, že jako jediní čeští zástupci se na Postcard objevili i indie rockoví Bugmen.

Kompilaci Nevermind the Blossoms otevírá track italských Le Man Avec Les LunettesVictorian Swimming Pool, který si bez přehánění dovedu představit na některém z pozdějších alb The Beatles, dejme tomu na Let It Be. Melodicky v dobrém slova smyslu nakažlivá píseň je skvělým otvírákem, při němž si posluchač pomyslí, že jestli se tu podobně chytlavých skladeb najde víc, není investice vložená do kompilace v home made papírovém obalu marná. A nutno přiznat, že to skutečně není jediná píseň stojící za zmínku. Hned další song Bossanova od Austina Lace je příjemná indie popová záležitost s elegantně ukradeným a vkusně použitým riffem od dEUS.

Vedle řady dalších lo-fi indie pop bandů, které, když už nezaujmou originalitou, tvoří alespoň příjemnou kulisu (finští Interflug a mnozí další), je zde velká část desky věnována kapelám, které tak či onak do své tvorby zapracovávají folk & country inspirace a tvoří tak našemu selFbrush(ovi) slušnou společnost (Fuck Buddies, Belaqua Shua, Annie Hall a pár dalších). Příjemným zpestřením jsou Fake P s indie popovou skladbou Coward bourgeois s příjemným funky nádechem či velmi povedený track holandských John Wayne Shot Me, kteří svou skladbou Speakers are Microphones evokují kapely jako 16 Horsepower či Mighty Lemon Drops.

nehodnoceno

navštivte a poslechněte si:
www.uglydogs.it