To, že Gothart začínali jako kapela interpretující středověkou hudbu, asi netřeba znalcům zeširoka připomínat. Po dvou "středověkých albech" se v roce 1998 nečekaně obrátili na jihovýchod a se stejným zaujetím se rozhodli upravovat balkánské lidovky. Trochu to zavání nasednutím na módní vlnu objevování slovanské (i jiné) melodiky zpoza hranic české kotliny, osobně je mi ale model vlastních úprav cizokrajného folklóru sympatičtější, než "původní tvorba" některých zbalkanizovaných Jendů. Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a kápnu božskou: Gothart mě svým Rakioactive dostali na svou stranu. To jak pře(d)kládají balkánské lidovky nemá v tuzemsku mezi kapelami věnujícími se, třebaže okrajově, obdobnému stylu konkurenci. A tím nemám na mysli pouhý fakt, že po instrumentální a aranžérské stránce jim lze jen stěží něco vyčíst.

Na Rakioactive se dostalo čtrnáct skladeb a vedle řeckých, albánských, bulharských, rumunských a cikánských lidovek jim co do počtu kralují makedonské. Kolekci otvírá "etno-rokenrolovým" riffem albánská Buzeqesh goca, svižná záležitost vhodná pro efektní výkop. U následující Elaj sedni kapela dokazuje, že není konzervativním folklórním spolkem, když makedonskou lidovku infikuje funkovým virem. Něco podobného funguje u gypsy-funku Gulo Čar a funguje to i u těchhle gádžů. Uvěřitelní jsou Gothart ostatně ve většině písní. Snad jen tam, kde by romští muzikanti byli rozhicovaní do běla, Gothart působí jako vlažné topení. Ale to jim vlastně ani nevyčítám, narodili se někde jinde a temperament se, jak známo, nezískává, ale dědí.

O instrumentální a aranžérské zdatnosti tu už řeč byla, na závěr snad ještě poukážu na další devizu kapely, jímž je autenticitu vyvolávající zakouřený hlas zpěváka a kytaristy, který evokuje všechny ty bezejmenné wedding & funeral zpěváky z balkánských pubů.

80%

navštivte:
www.blackpointmusic.cz
www.gothart.cz