Když jsem poprvé slyšel Doforoty, dlouhohrající debut táborské Deverovy chyby, napadlo mě, jak dlouho trio Bedrič & Milhaus & Tomske s tímhle drum and two bass-dunajovským modelem, který sice skýtá zvukové dobrodružství, leč rovněž jistá aranžérská omezení, vystačí. Následovník Do stran pochybnosti nevěřících Tomášů bez odporu rozprášil podél cest, kudy se Deverovka ubírala na svých misijních cestách.

A teď? Tak trochu jsem očekával, že jejich další album uzavře pomyslnou trilogii a bude zase někam zamířené, někam ... do ... Jenže trojice změnila taktiku a zamířila do klubu. Snad aby našla pevný bod, půdu pod nohama, z níž by mohla znova zaútočit na smysly těch, co mají ze všeho nejraději nervní hluboké tóny. Ten klub se jmenuje Club 59 a ti, kteří hledají cosi víc než pouhou obligátní punkovou základku, by ho neměli minout. Hraje se tam vážně moc dobrá muzika. Úvodní Made in China je, co se týká textu, na Deverovu chybu až překvapivě přímočará, rýpavá, sarkastická. V dalších skladbách je textařské střevo o poznání abstraktnější, jak jsme si ostatně u Deverovky už za ta léta zvykli. Odkazy na Werichovy Tři veterány a Janotovu Cestu, která je leckdy cíl, vnímám mimoděk jako potvrzení, že bez inteligentních mnohovýznamových textů by Deverovka nebyla úplná. Slova se jako hbití hadi proplétají mezi basovými figurami a riffy a proklouznou i mezi zrádně strukturovanými údery bubeníka.

Za pozornost opět stojí obal, resp. jeho vnitřní část, která je koncipována jako plánek metra. Graficky střídmé, leč nápadité a poskytující veškeré potřebné informace. Mimo jiné se tu dozvíme, že jedinou "anglickou" skladbu My Blood Is Nuts otextoval a rovněž si v ní zazpíval Amák, bývalý člen Blank a nynější opora Sunshine. Zmíněná píseň se liší nejen tím, že je jako jediná zpívaná v angličtině, ale vymyká se i náladou: hudební kličkovaná je protentokrát vyměněna za ponuré tempo beznaděje. Trochu tím deska ztrácí na spádu, avšak na druhou stranu jí můžeme chápat i jako hluboké nadechnutí před závěrečnou klopotnou rychlovkou Ceremoniál, která mi ale přijde na poměry táborských poněkud rušivě primitivní. To ovšem pranic nemění na faktu, že Deverova chyba třetím albem potvrdila svou výsadní pozici na tuzemské scéně alternativní hudby.

85%

navštivte:
www.silver-rocket.org