Sychravý podzim je ve svém rozpuku. Studený vítr profukuje ulice vylidněné již od časných odpoledních hodin. Zklidnělý tep a šedivější kontury města dodávají tomuto období výrazně melancholický, pro někoho až depresivní podtón. Tor Lundvall podzimní počasí miluje. Už z názvů předchozích desek (Ice, The Mist, Autumn Calls) je jasné, že dovolenou na Kanárských ostrovech bychom jej asi nepotěšili. Tento výtvarník, jehož hudba neživí, ale je pro něj pouze silnějším koníčkem, potřebuje ke své inspiraci obzor přinejmenším divoce zbarvený pokročilým podzimem, pokud ne rovnou zasypaný sněhovou pokrývkou. Hudba pak jde ruku v ruce s obrazem. Ambient v Torově podání neděsí ani přespříliš neexperimentuje. "Žánrové momentky", jak bychom mohli krátké skladby nazvat, obsahují téměř pokaždé silný (samozřejmě podzimní) melodický motiv postavený na čisté elektronice. Jen tu a tam si svou pozornost vydupe tiché praskání elektrických výbojů nebo tlumené hučení podzemních generátorů ztichlého města.

Ve své melancholii je Tor blízko hudbě dalšího Američana Jeffa Greinkeho, jenž je ale stejně jako Ital Alio Die více přírodně zaměřen. Z druhé strany podávají pomocnou ruku atmosféricky technologický Vir Unis s veteránem Brianem Enem. Čistě elektronickým, trochu posmutněle melodickým pojetím se zase dostáváme blízko Nightmare Lodge nebo Runes Order (zase Itálie). Všechno toto jsou ale dost nepřesná přirovnání. Hudba pana Lundvalla je totiž natolik svojská, že si pozornost milovníka ambientní hudby zcela jistě zaslouží, a to nejen v podzimním období.

80%

navštivte:
www.torlundvall.com

poslechněte si:
strangefortune.com/audio/tor-lundvall-scrap-yard-sample.m3u


Bruno Sanfilippo - InTRO
7 skladeb / 53:57, ad21 Music

Zatímco Tor Lundvall velebí skryté kouzlo lezavého podzimu, Bruno Sanfilippo se soustředí na slunnou stránku odešlého léta. Tehdy šikmé paprsky dokáží ještě na okamžik rozehřát usínající Matku přírodu. Imprese okolní přírody navíc kombinuje s výlety do vlastního nitra a královstvím fantazií neohraničených snů (viz InTRO v názvu alba i každé skladby). Etno-ambient, který zcela jistě ukazuje na vzor mnoha hudebníků - Stevea Roache - je ale pokaždé hozen do jiné polohy a desku dělá na poměry neobyčejně barevnou. Jednou je špikován exotickými nástroji ovládanými samotným Brunem (InTROworld, InTROvisions), podruhé je vsazen do snivých rozsáhlých prostor s povlávající útržky všemožných zvuků uvnitř elektronického, mírně se vlnícího moře (InTROsacro s hostujícím Alio Die nebo na hlasech postavená InTROvoices). Potřetí pak překvapí neznalého posluchače jen se silně zechovaným pianem v InTROpiano a InTROpassion, po kterých by v současné době autorsky impotentní Vangelis sáhnul bez mrknutí oka.

Po celou dobu jsme unášeni nad krajinou jak zežloutlé padající listí. Máme jedinečnou možnost pozorovat krásu naší země z perspektivy dané pouze opeřencům, přemýšlet o zázraku, jakým život na povrchu planety bezpochyby je. Co na tom, že po zastavení CD v přehrávači dojde k procitnutí v pohovce vlastního obýváku. I tyto vytržené momenty mohou pomoci, jak už název naší ambientní série článků říká, přežít dnešní hektické časy.

80%

navštivte:
www.bruno-sanfilippo.com

poslechněte si:
www.bruno-sanfilippo.com/INTRO.htm

Pavel Zelinka - www.radioakropolis.cz