Na své třetí dlouhohrající nahrávce pokračuje v Británii domestikovaný Němec Max Richter v linii předchozího alba The Blue Notebooks, na němž spojoval, resp. vedle sebe stavěl, teskné klavírní melodie v duchu Yana Tiersena s decentní elektronikou ambientní pečetě.

Na Songs From Before snad ze strachu ze zevšednění dostala mimo klavíru a smyčců větší prostor ambientní elektronika, než jak tomu bylo v minulosti. Opět se objevují zastřené monology (tentokrát v mužském podání), které mají funkci jakýchsi spojovacích článků. Přes jisté novoty však Richterův rukopis zůstává i nadále čitelný.

Osobně dávám přednost melancholickým klavírním melodiím, tedy té konzervativnější části nahrávky, před elektronickými experimenty, které sice vyloženě neiritují, ale ani nikterak nepřekvapují a dle mého soudu album poněkud tříští. Alespoň že Songs From Before končí tou nádherně křehkou pianovkou From The Rue Vilin, nad kterou usedá i srdce cynikovo. Přesto na mé straně panuje lehká skepse a více méně oprávněná obava, že další album Maxe Richtera by se lehce mohlo stát karikaturou předešlých nahrávek. Ale to bych předbíhal událostem.

65%

navštivte:
www.maxrichter.com

poslechněte si:
www.myspace.com/maxrichtermusic