Novinky

Pomalou muzikou proti hektickým časům 24

V dalším díle recenzí věnovaných ambientní muzice se podíváme za třemi deskami, které by nevznikly bez spolupráce dvou těles či jednotlivců. Nejdříve půjdeme za Belgičanem Vidnou Obmanou, jenž svoji definitivně předposlední řadovou desku natočil s klavíristou Kennethem Kirschnerem. Poté svoji pozornost obrátíme na Němce Troum a jejich spolupráci se zpěvákem Martynem Batesem. No a na závěr se provětráme kytarovým dvojspřežím Aidan Baker & Matt Borghi.


vidnaobmanacover.jpg Vidna Obmana - An Opera For Four Fusion Works. Act Three: Reflection On Scale (featuring Kenneth Kirschner)
4 skladby / 61:27, Hypnos / HORUS CyclicDaemon

Předkládám vám další operu, která vlastně vůbec operou není. S tím se v mých recenzích budete muset smířit. Na druhou stranu, já nemůžu za to, že experimentální hudebníci mají v lásce své delší opusy nazývat operami. Belgičan Vidna Obmana ji navíc rozdělil do čtyřech aktů, jež postupně vycházejí na značce Hypnos. Po prvním dílu ve znamení akustické kytary, druhém dílu, kde byl středobodem recyklovaný saxofon, dochází v třetím pokračovaní s podtitulem Reflection On Scale na akustický klavír. Jak je již v této "opeře" zvykem, Vidna Obmana si pokaždé zve interpreta, aby vytvořil základní materii. Na tu se pak vrhá, podrobí ji své recyklační vášni, doplní o jemné dohrávky, a takto zpracovaný, zmutovaný finální útvar pak vypouští do světa. Parťákem pro třetí, klavírní díl mu byl komorní experimentátor Kenneth Kirschner, jehož známe buď ze spolupráce s Taylorem Deupree na jeho labelu 12k, nebo také z jeho domovského webu (www.kennethkirschner.com), kde dává většinu svých děl volně ke stažení.

Důležitým vodítkem k přiblížení snahy na kooperaci obou interpretů je věnování určené Mortonu Feldmanovi. Ten byl známý pro své dlouhé (až pět hodin bez přestávky trvající), tiché instrumentální kusy, kde většina nástrojů byla ještě navíc v aranžích izolována. Blízký přítel Johna Cage, jehož výročí dvaceti let od předčasné smrti si příští rok připomeneme, je na novém albu Vidny Obmany přítomen více než dostatečně. Minimalismus, jež ze skladeb postavených na několika klavírních úderech čiší, je stejně jako u originálních Feldmanových skladeb vedlejším produktem. Dlouhé opusy (osm až dvacet čtyři minut) postupně houstnou a gradují, aby na konci znovu pokorně ustoupily tichu, z něhož na začátku vyšly.

Ani ve třetím aktu nešel Vidna Obmana pod vysoko nasazenou laťku předchozích dílů. A pokud toto má být definitivní loučení s dlouhou dobu opečovávaným pseudonymem (Dirk Serries již více než rok vystupuje pod novou hlavičkou Fear Falls Burning), tak tomu říkám elegantní odchod na vrcholu sil.

85%

navštivte:
www.vidnaobmana.be
www.kennethkirschner.com

poslechněte si:
www.hypnos.com/Merchant2/~


batestroumcover.jpg Martyn Bates & Troum - To A Child Dancing In The Wind
6 skladeb / 38:30, Transgradient rec. / HORUS CyclicDaemon

Zas tak velké překvapení to být nemuselo, přesto spojení kytarově hlukového dua Troum s dnes již legendárním zpěvákem a polovinou dua Eyeless In Gaza Martynem Batesem slibuje mnohé. Jak se podaří zkřížit ambientně hlukové mlhoviny Troum (v devadesátých letech jako trojice s názvem Maeror Tri) s osobitým, niterným zpěvem Martyna Batese? Zadaří se alespoň jako v případě "mordýřských balad", jež ve třech dílech do industriálně hlukové podoby překopal Bates společně s Mickem Harrisem ze Scorn? Dva roky pilování výsledného tvaru znamená vysoké ambice vložené z obou stran. Výsledkem je šestice skladeb inspirovaných poezií irského symbolisty Williama Bultera Yeatse.

Troum tentokrát míchali jemnější a vzdušnější příměsi. Aby tradičními hutnými plochami nepotopili emocionálně vypjatý Batesům vokál, přednášející osobnější básně z Yeatsova zlatodolu, přistoupili ke smyčkování akordeonu, perkusí a kytar, jež posléze doplnili další porcí strunových přediv, hlasy a balalajkou. Martyn mimo vokál dodává svůj trademark - ústní varhánky a melodiku. Výsledkem je popisnější a melodičtější sound, zbavený veškerých industriálních podtónů, vynášející posluchače spolu s lyrikou nositele Nobelovy ceny (Yeats jí dostal v roce 1923) vysoko do oblak. Vše se před zraky rozpíjí a jediné, co uprostřed "něžného hluku" zůstává, je pocit hypnotického monumentálna, nekonečného prostoru a šlechetných gest. Podobně se na druhé straně Atlantiku prezentují v určitých pasážích Black Tape For A Blue Girl. Využití pouze necelé poloviny stopáže disku je rozumné. Dalších třicet minut totiž budete stejně přemýšlet s hlavou stále ještě v oblacích. Delší čas ve stavu mimo sebe by si vám prý autoři netroufli vzít. Poděkujme jim za to.

PS: Českého vlastence potěší přítomnost dvou fotografií Josefa Sudka uvnitř pěkného digipacku.

90%

navštivte:
www.troum.com
www.eyelessingaza.com/mb.html

poslechněte si:
strangefortune.com/audio/~


bakerborghicover.jpg Aidan Baker & Matt Borghi - Undercurrents
8 skladeb, 49:28, Zenapolae

Bylo jen otázkou času, kdy se dráhy workoholiků Aidana Bakera a Matta Borghiho protnou. Oba muzikanty navíc zdobí reputace snivých kytaristů stavících monumentální zámky z vysokých stěn kytarových vazeb a hluků. Při jejich kolaboraci došlo k malé obměně. Aidan Baker nadále hučí, jak jsme u něj zvyklí, ale větší univerzál Borghi nejméně na polovině plochy desky vymění kytaru za melodický klavír prudce kontrastující s tíživou clonou hlukových zábalů. Dlouhé, více než desetiminutové výlety jsou ty tam a místo nich máme co dočinění se sevřenějšími, kratšími, "písňovějšími" útvary se standardnější stopáží.

Rozostřený halucinogenní trip nás zavede na pustou poušť, do opuštěné továrny, ale také na tajnou seanci. Bloudící klavír ála zasněný Harold Budd však pocit samoty a izolovanosti projasňuje. Jako kdyby dodával naději, že v nesnázích člověk není sám, věci nejsou tak černé, jak se dokáží v určitý okamžik zdát. Výsledný sound přirovnáme k hlukovým prvopočátkům Roberta Riche (Trances/Drones), nejtemnějším chvilkám Steve Roache (Darkness Before Dawn ad.) nebo k výše zmíněným Troum. Vodní "spodní proudy" bývají kalné, chladné a nepřístupné. Podobně vyznívá i první poslech společné desky. Pokud do hlubin pronikne světlo, a i k těmto průnikům na albu dochází (viz Percipitate nebo Sunken Cathedral), objevíme zasuté klenoty vysoké ceny.

70%

navštivte:
www.aidanbaker.org
www.mattborghi.com

Pavel Zelinka - www.radioakropolis.cz