Coververze jsou v kursu. A ne pouze jednotlivě předělané písně, ale rovnou i celá alba. Vzpomeňme kupřikladu celou sérii American nebožtíka Cashe, nebo cover album Sylvaina Chauveaua - Down to the Bone složené z písní Depeche Mode. Otázkou zůstává, co k takovým krokům umělce vede. Zda-li se jedná za a) o levný komerční trik, kterak přilákat pozornost na uvadajícího umělce, za b) vyjádření upřímné poklony, nebo za c) o přínosné pohledy na originální verze písní, které předlohu otrocky nekopírují, ale přinášejí s sebou cosi inovativního.

Album Melody Mountain je jasný případ c). Susanna Karolina Wallumrod a Morten Qvenild, paradoxně jediní členové Magického orchestru, připravili k předělání žánrově značně nesourodou směsku předloh. Skoro to vypadá, jako by chodili po megastoru a poslepu sahali do regálu. Posuďte sami: Cohenova klasika Hallelujah a DylanovoDon't Think Twice, It's All Right z debutu Freeewheelin' Bob Dylan (1963) a FotheringaySandy Denny, vokalistky Fairport Convention a Fotheringay výběrem až tolik nepřekvapí. V Norsku domestikovaný Matt Burt je jméno, které nám v Česku krevní tlak příliš nezvedne (pokud ovšem neholdujete norské metalpunkové úderce Motorpsycho, s níž Burt spolupracoval). Joy Division si dnes bere do úst každá druhá retro kapela a těch, kteří se pokusili o Love Will Tear Us Apart by vydal na samostatný seznam. Pak to ale přichází: Prince (Condition Of The Heart z alba Around The World In A Day, 1985), Scott Walker (poměrně málo známé jméno zpěváka sixties bandu The Walker Brothers, který nedávno vydal pozoruhodné album The Drift u legendární značky 4AD), Depeche Mode a dnes již trvalka Enjoy The Silence. Velkým překvapením je zařazení klasiků hard rocku AC/DC a Kiss. V prvním případě se jedná o It's a Long Way To The Top, první skladbu z debutu High Voltage (1974) a v druhém o Crazy, Crazy Nights, píseň ze stejnojmenného alba z roku 1987.

Všechny skladby na Melody Mountain jsou překopány tak, že s originály mají společnou de facto jen základní melodickou linku. Aranžmá jsou diametrálně odlišná, tempa jsou zvolněná natolik, že už to snad ani víc nejde. Susanna and the Magical Orchestra pojali písně ve velmi intimním duchu. Piano, cembalo, vibrafon, kostelní varhany a keyboard Mortena Qvenilda a hlas Susanne Karolina Wallumrod dávají více i méně známým songům nový rozměr. Odstraněna byla veškerá agrese (rockeři by nevěřili vlastním uším, co se to stalo z jejich oblíbených "pecek"), přibyl charakteristický jazzový esprit, na jaký jsme zvyklí z desek produkce Rune Grammofon a výsledkem je krystalická (skandinávská) krása, kterou by mnozí v některých původních verzích asi nehledali. Ano, takhle nějak si představuji smysluplné album coverů.

85% PS: Susanna and the Magical Orchestra vystoupí společně se Supersilent a In The Country v rámci festivalu Stimul 10. listopadu v Roxy NoD

navštivte:
www.susannamagical.com

poslechněte si:
www.myspace.com/susannamagical