Dvojice kytar, dva mozky, čtvero rukou - Matthew Papich a Dustin Wong rovná se duo nazvané Ecstatic Sunshine. Původně jsem se domníval, že deska, na níž jsou k slyšení pouze dvě elektrické kytary a občasné výkřiky namísto vokálu, bude nuda k nepřečkání.

Největší překvapení jsou ale na člověka nastražena, když to čeká nejméně, což je příklad alba Freckle Wars. Po úvodním oťukávání, kdy nebylo jasné, co od kytarových orgií čekat a jestli to nebude jen další experiment na druhou, se z desky vyklubala doporučeníhodná chuťovka. Freneticky (nebo extaticky?) odehrané kytarové šarvátky, kdy stačilo přizvat basáka a bubeníka a z výsledku by byl excelentní a nezřídka hitový (sonic)rock, se střídají s tracky, kde si můžete vychutnávat porůznu se prolínající a doplňující kytary a hlavně skvělé nápady a nečekaná rozuzlení - a to vše ve velmi energickém podání, které dává zapomenout na intelektuální suchary, kterých je v ranku stálý nadbytek.

Jestli jsem uchovával sólová alba Grega Ginna a Glenna Branca jako cenný poklad, Freckle Wars řadím do fochu s nápisem vzácné relikvie.

90%

navštivte:
www.ecstaticsunshine.com

poslechněte si:
www.myspace.com/ecstaticsunshine