Novinky

Mood - Cupid In Your Pump

moodcover.jpg Mood - Cupid In Your Pump
10 skladeb / 28:24, Hand Crew a Impregnate Noise Laboratories

To se tuhle u mě doma konalo překvapení. Bíločervená placka zmizela v útrobách věčně nenasytného CD přehrávače a já ji už po pár minutách musel páčit ven, abych se přesvědčil, že černý nápis je opravdu složen ze čtyřech písmen M O O D. Po opětovném pozření mechanikou jsem ji na dlouho ztratil z očí, zanechaje ji v těsném kontaktu s laserem, který díky tomu servíroval moc zajímavé zvukové stopy. Bez mučení se přiznám, že Mood jsem do onoho okamžiku znal ze dvou koncertů, které se mi nějak výjimečně do paměti nezapsaly. Když jsem dostal do rukou desku, čekal jsem průměrnou kapelu bez jiskry. A najednou zjišťuji, že jiskru hází a já mám doma nebezpečný přípravek na podpalování v kamnech. Deska není sice nijak originální, ale ani si nehraje na to, co není. Je nevtíravá, ale kdo se umí dívat, pro toho je nepřehlédnutelná. Je zábavná, ale ne podbízivá.

The Mood se podařilo během jejich čtyřletého působení na scéně absorbovat velké množství vlivů a vyextrahovat z nich něco, co je ve výsledné projekci do jejich třetí desky více než přirozené a naprosto funkční. Nevím, jestli je to emo, indie, nebo jiný slovní strašák. Já vlastně ani nedokáži rozlousknout, jestli je to pop, rock, nebo hardcore. Neumím si poradit ani s hádankou, jak je možné, že na mě Cupid In Your Pump působí jako životabudič, dokáže zdvihnout náladu zadupanou do bláta a jedna skončená rotace CD si žádá spuštění další. Už jsem slyšel nepočítaně stylově podobných kapel, které jsem z přehrávače napůl zoufalý posílal přímo do drtiče odpadků, říkaje si, jak může někdo nahrát něco tak sterilního a nudného. Mood jsou provazochodci, kteří balancujíce někde vysoko nad zemí dokáží se svými nápady žonglovat velice efektně a navíc s úplnou samozřejmostí. Svou pozici vysoko na šňůře s přehledem ustojí a nepřepadnou do šedosti a kýčovitosti příbuzných kapel.

Texty jsou v angličtině, jejíž výslovnost je uspokojivě zvládnutá. Nehrozí tudíž rozpaky ani bolesti bránice při záchvatech smíchu, jako v případě jiných českých velikánů. Plusové body získali vlastně hned po načtení disku, protože zobrazený čas hlásal příjemných 28 minut a nějakou tu sekundu navíc. U mě téměř bezvýhradně platí, že zachytím-li desku s časem kratším než třicet minut, poslouchám ji zpočátku s daleko větším nadšením. Je to pro mě jakési znamení, že kapela je pravděpodobně obdařena soudností a ví, kdy je čas skončit. Když mě osloví takhle krátká deska, mám po odeznění všech skladeb dojem, že zvládnu víc a pustím ji znovu. U sedmdesát minut dlouhého opusu se mi toto nepodaří, ať je to nahrávka jakkoliv vyvedená. A když už jen chválím, tak ať je výčet kompletní - prozradím vám, že reprezentativní je i červenočerný obal.

Mám jen jednu ryze subjektivní poznámku týkající se všech těch vetkaných space zvuků. Sem tam bych jejich "party" seškrtal, popřípadě přidusil polštářem, protože valného významu v nich nespatřuji. Tak trochu to navenek vypadá, jakoby se k nahrávce přímíchala zvuková stopa z prvních desek Stereolab. Jinak nenacházím nic, co bych vytknul. Nechci samozřejmě tvrdit, že The Mood natočili desku, která všem vytře zrak. Pořád ještě mají kam jít a věřím, že jsou schopni příště přijít s ještě povedenější věcí. A i kdyby to tak nebylo, Cupid In Your Pump je dost dobrou vizitkou pro jakoukoliv kapelu.

80%

navštivte:
www.themoodmusic.com

poslechněte si:
www.themoodmusic.com/downloads.html