Novinky

Orloj snivců - Nebeské varhany

orlojsnivcucover.jpg Orloj snivců - Nebeské varhany
16 skladeb / 50:58, Pagoda

Jaroslav a Michal Kořánovi patří již dlouhá léta mezi nejméně nápadné, zato rozhodně nejoriginálnější hudebníky naší alternativní scény. Přestože oba bratři vycházejí z rozdílné hudební filozofie vzniku a chápání vlastní hudební tvorby, jejich umělecké cesty se v letech 1991 až 1995 spojily v projektu Orloj snivců, jež dostal příznačný název podle nástroje, sestaveného z nejrůznějších kovových předmětů. Ty totiž umístěním na polystyrénových rezonátorech získávají zvláštní akustickou vlastnost, při níž dochází k tomu, že úder na železo volně doznívá. Oba sourozenci pak za použití nejrůznějších paliček dosahovali zvláštní palety zvuků a tónů, připomínající odbíjení hodin či chod mechanických strojků (včetně použití skutečných zvuků hracích skříněk apod.).

Nahrávka vzniklá jako studiová rekapitulace dlouholetého koncertního procesování projektu se po takřka deseti letech konečně dočkala i oficiálního vydání. Pod názvem Nebeské varhany (jež nahradil pracovní název Machina temporis) spatřila světlo světa jako druhý titul "autorského studia snivců" Pagoda v limitovaném nákladu a v podobě Jaroslavem ručně pokreslených vypalovaných CD-R nosičů.

Není asi třeba pochybovat nad tím, že zvuk celého alba je velmi netradiční, a pro mnohého posluchače bude díky zvýšené potřebě soustředění působit možná až poněkud monotónním a abstraktním dojmem. Neustálý tikot, jemné zvonění či bzukot volně se přelévajících bloků však z hlediska změny tempa i zvukové palety barev více než cokoli jiného připomene skutečně jakýsi jemný mechanický zvukový stroj (pročež se mi původní titul Machina temporis zdál příhodnější), mající schopnost posluchače dostat do jiného, zvláštního stavu mysli, transu či dokonce snění. Ne nadarmo se při nedávném křtu tohoto alba v Experimentálním prostoru NoD oběma bratřím Kořánům (rozšířeným na kvarteto snivců o Marka Šebelku a Michaela Deliu) jednoho známého nejmenovaného hudebního kritika podařilo uspat tak dokonale, že ten svým bezelstným chrápáním rozšířil jejich drobnohru o další rytmický prvek.

Příležitostné seskupení Orloj snivců je však asi nejzvláštnější tím, že nemá za cíl ohromit či dát najevo nějakou intelektuální či filosofickou výlučnost. Podobně jako tomu bylo na závěr zmíněného křtu, totiž posluchači předkládá návod, jak si "jednoduše" může každý alespoň na pár okamžiků vychutnat radost z hraní, potažmo zpětného poslechu vlastních, tak zvláštně znějících zvukových obrazců. Myslím si, že to rozhodně není málo.

Na závěr snad jen drobný autorský návod, jak na to: "Na hraní i poslech Orloje je zapotřebí ticha, klidu, vhodné akustiky a prostředí. Teprve potom může nastat vzájemná komunikace a zvuk prostoupí prostor. Je to pouť, cesta zvukem. Leccos může vystoupit na povrch. Věci zasuté i ticho, jež je součástí života".

80%

navštivte:
www.softbooks.cz/snivci

poslechněte si:
www.softbooks.cz/snivci/cd.nabidka.htm