Novinky

Anyway - Dead End

anywaypromocover.jpg Anyway - Dead End
12 skladeb / 34.04, Silver Rocket

Čtyři roky od posledního alba Anyway uplynuly jako voda a od města, kde se setkává Vltava s Labem, přichází po debutové desce Golf Club (Day After) žhavá novinka s názvem Dead End, tentokráte opatřená emblémem stříbrné rakety. V tuhle chvíli už se můžu přiznat: ačkoliv mě živá vystoupení Anyway vždycky bavila, Golf Club si mě nikdy nezískal. O Dead End ale můžu říct pravý opak. Kovbojskej klobouk otočte čelem vzad, banjo zahoďte, ale foukací harmoniku nechte po ruce. Španělské zvolání a zběsilá jízda na dvanácti nezkrotných býcích tančících v postpunkových rytmech začíná...

Jak bych popsal Anyway pro ty, kdo je neznají (jsou-li takový)? V podstatě by se dalo říct, že je to "divnej rock'n'roll". Kytarové linky sice vycházejí z rock'n'rollových postupů a mají zvuk dischordovských post-hardcore kapel, ale je v nich cítit něco jakoby navíc, něco zvláštního, přesně to co dodává Anyway jejich vlastní tvář. Fugazi zkřížení s Turbonegro? Kdo ví? Tuhle samou vlastnost, ovšem opět ve svém specifickém podání, mají třeba Transistor Transistor. Dalším nepřehlédnutelným artefaktem patřícím k Anyway je vokál. Napůl melodický, napůl ne. Občas řev, občas ujetá několikavteřinová kabaretní melodie. No a pak pro zpestření přidejme ještě tu zmíněnou foukací harmoniku a je to tady.

Eda Klezla by se nám asi čertil, ale co, hlavně že je všechno na svém místě. Hlavně ty refrény - po první sloce nabijete, oddechnete si v uchu intelektuála lahodící vsuvce a po druhé sloce už zpíváte taky. Přesně tímhle se nová deska liší od té staré. Drtivá většina písní na ní má totiž hitový potenciál, a to hodně silný. Osobně jsem si nejvíc oblíbil dva nejtanečnější a nezpěvnější vály - šestou skladbu Love Affairs s neodolatelným heslem "I'm gonna scream and shout" a hlavně jedenáctou Dead Hero s naprosto podmanivými kytarovými i zpěvovými melodiemi. A abych také zmínil ještě něco pro milovníky balad, tak čtvrtý Bar Song by mohl být dobrým prostředníkem k navození melancholické nálady v usínajícím baru okolo čtvrté hodiny ranní.

Jedné, co mě na Dead End trošku zamrzelo je minimalistický booklet bez textů. Holt neproběhne můj oblíbený rituál pouštění si desky společně s prohlížením si bookletu. Co se dá dělat ... S čistým srdcem říkám, že nové album Anyway násilím vyhostilo minimálně z přehrávače v autě většinu cédéček, které si v něm až doposud libovaly. Až si zase budu chtít zazpívat s rádiem, volba bude jasná.

80%

navštivte:
www.anywaymusic.com

poslechněte si:
www.myspace.com/anywaycz