Prohrála v kartách - Jaký to bude za vodou
Žádné nikdy neslýchané alternativní přístupy, žádné třeskuté experimentální výboje. Kdo zná kapelu Prohrála v kartách, dobře ví, že její největší síla je v melodických rockových písničkách. Je to málo nebo není? Dalším podnětem k diskusi může být i nové album.
Prohrála v kartách - Jaký to bude za vodou14 skladeb / 51:50, Monitor/EMI
Od dob, kdy Prohrála v kartách vydali svůj albový debut Žádný čáry z nebe, uplynulo už pár let. Kapela za tu dobu zredukovala počet svých členů na kvartet a dalo by se říci, že oproti prvotině také trochu přitvrdila v celkovém zvuku. Ať je to, jak chce, to základní zůstalo. Schopnost napsat silnou, chytlavou a přitom ne zas vlezlou melodii je patrná i z novinkové kolekce. Další poznávací znamení je vokál Filipa Horáčka. Vezmeme-li jako příklad třeba skladbu Baseballovej Hurvínek, tak hybnou latinu, kterou by, s trochou nadsázky řečeno, Robbie Williams mohl vytáhnout na špice hitparád, posouvá Horáček svým lehce ležérním pojetím do roviny, jež se jeví (tedy aspoň mně) mnohem příjemnější a podnětnější než by byla ta přehnaně vypulírovaná hitově lesklá podoba.
Prohrála v kartách se prezentuje vcelku pestrou deskou. Nechává na sebe působit vlivy punku, rocku, reggae, latiny a kdečeho dalšího. Z každého si vezme, co se jejím členům zamlouvá, a po svém to zpracuje. Dokáže všem těm vlivům vtisknout vlastní tvář a využít je pro větší zvukovou barevnost celého alba.
Začátek obstarává Proč nás svět nenechává spát, kde hostuje Mejla z Vypsané fixy. Svižná, mírně nabroušená, kytarovka, která může sloužit jako takový testík. Kdo totiž tady nepřijme styl Filipova zpěvu a jeho mnohdy ne zrovna tuctové textové obraty, pro toho tahle deska nebude. Koho ale chytí, ten se může bez obav pustit do poslechu dalších kousků. Zajímavých zastavení nabízí deska celkem dost. Trochu melancholičtější Za vodou, našlápnutější melodické kousky Lidi to tak chtěj, finální Budem řvát či bez refrénu uhánějící Jedem dál, z druhé strany zas reggae a mexickým fotbalem ovlivněnou América nebo vyslovenou baladu, zasněně nahořklý song Kosmonaut s klávesami hostujícího Michala Dvořáka.
Co bych si ale určitě dokázal odpustit, je bonusový přídavek, live verze The Hippy Hippy Shake. S každým novým poslechem mi zkrátka připadá, že celou desku mohlo klidně uzavřít jenom Budem řvát. Je to ale podstatné? Jako mnohem důležitější se zdá být fakt, že Prohrála v kartách natočili vcelku příjemnou desku, která nenudí ani po několikerém poslechu a nepostrádá svým způsobem ani hitové momenty.
70%
navštivte:
www.prohrala.cz
poslechněte si:
www.prohrala.cz/index.php?disk_id=3
Odkazy:
Autorovy články
-
Cocotte Minute - Proti sobe
-
Novinky reprezentantu staje Victory Records
-
Hieros Gamos - Fetish remix
-
The Accidents - Poison Chalice
-
P.O.D. - Testify
-
Adam West - Power To The People
-
Angel City Outcasts - Let It Ride
-
kNot Photogenic - Underexposed
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jen registrovaní / přihlášení uživatelé.
- Prozatím nikdo nevložil žádný komentář.
