Formace Clawfinger brázdí pódia světových klubů už nějaký ten pátek a taktéž v naší domovině vystupovala už mnohokrát. Ještě jako "bezejmenná kapela" už v roce 1995 s Use Your Brain, někdo si je možná pamatuje i ze skvělé show na druhdy prestižním festivalu Dynamo Power Jam v Litoměřicích. Ovšem nejvíce se asi seveřané zapsali do povědomí veřejnosti coby support Rammstein v roce 2001 v tehdy ještě Paegas Aréně či jako hlavní tahák trutnovské přehlídky o dva roky později.

Čím víc se blížil jejich aktuální koncert, avizovaný na nárožích černými plakáty s fotem kapely, tím víc se objevovaly názory, má-li skupina vlastně ještě co nabídnout. Poslední album Hate Yourself With Style rozhodně není špatné, ale zas také ne extra překvapující. Proto si asi mnozí mysleli, že zájem nebude nijak gigantický a koncert proběhne v komorním prostředí se starými hity uvadající kapely. Jak hluboce se však mýlili. Už cestu k Abatonu lemovali fanoušci, marně shánějící lístek na beznadějně vyprodaný koncert. Betonový interier klubu pak narvali příchozí až k prasknutí a leckdo se do horního sálu ani nedostal, a tak musel vzít zavděk přímým přenosem na plátně v mezipatře.

Nejprve však ovládla prkna švédská šestice Calm Chaos, v sestavě hned se dvěma baskytarami, čtyřstrunnou a pětistrunnou a dále duem kytar, bicími a sólovým zpěvákem. Frontman s dready vystupoval v triku s číslem 80, zbytek zase v bílém na způsob kuchařů z interhotelu a přestože šlo o formaci v našich končinách prakticky neznámou, v hlasitém aplausu mezi skladbami to šlo znát jen sotva. A muzika? Díky dvěma baskytarám pořádně hutná směs crossoveru, hard coru i punku či metalu. Oproti hlavním hvězdám, se kterými bývají Calm Chaos srovnáváni, jsou více přímočařejší a méně rapující. U publika měli slušný ohlas a ve třičtvrtě na devět, kdy skončili, se jim dostalo posledního, nejbouřlivějšího potlesku.

Na hlavní hvězdu si jako vždy muselo publikum chvíli počkat. Bedňáci a zvukaři kmitali po scéně, nad kterou se skvělo podrápané logo kapely a dlouhou chvíli zkrátila svým skokem do publika alespoň jedna z fanynek. Přestavbu však personál nikterak neprotahoval a ve 21:10 zaznělo šansonové intro, hudebníci nastoupili jako sportovci do arény, plácali si rukama s prvními řadami a spustili. Hned první položku playlistu obstarala zběsilá What We´ve Got Is What You´re Getting z novinky. Plůtky vpředu se prohly a masa v sále se začala vařit. A při druhé Hate Yourself With Style už měli Clawfinger vyhráno, až se tomu frontman Zak Tell i docela divil. Asi takovou odezvu nečekal. A zřejmě proto ze sebe dostal úžasný výkon (zbytek koneckonců taky) a rapoval jako o život. Prosím vás, kdo to je, ten Eminem? Zpěvák z Clawfinger je nejlepší bílý rapper.

Našláplý sound kapely zněl ve stísněném prostoru chvílemi jako death či grind core. Pouze u Two Sides obrousili zběsilost taněční arabizující rytmy. Kapela makala naplno, basista jako vždy předváděl vlasové vrtule (mezi plešatci vypadal poněkud nepatřičně), kytaristé se usmívali a Zak mezi skladbami moderoval. Termíny jako Fuck, Fucking World a People Like You létaly vzduchem co chvíli. Koncert gradoval, kapela ze sebe vydala opravdu všechno, frontman v euforii skočil do lidí a stejně tak později i basista. Než se však dostal zpět, museli to jeho kolegové zvládnout bez něj.

Clawfinger si s lidmi chvíli zahráli hru na čekání a vytleskávání, ale protože hned druhý den hráli Varšavě, pauzu neprotahovali. Pro znalce jejich tvorby bylo možná trochu překvapivé přídavkové zařazení The Truth z prvotiny. Naopak veleznámou hitovku Do What I Say s dětským sborem poznali všichni. Zak Tell se při ní jako vždy trochu zadýchával, zatímco kolem něj svištěli šipkami do lidského moře členové předkapely. Zdvižený palec frontmanův byl pro všechny kolem velkým oceněním. To bubeník se zase ukláněl balkónům a zbytek souboru si třásl rukama s kde kým. Pak všichni odešli. Ne tak lidi. Mysleli, že kapela ještě jednou přidá a jejich naděje pohřbil až bedňák, který si přejel rukou přes hrdlo a dal tak jasně najevo, že už je definitivní konec.

Myslím, že po koncertě mohli být spokojení všichni přítomní. Kapela za ohromné ovace narvaného sálu a fanoušci zase za úžasně našlápnuté a strhující show. A pak že jsou Clawfinger kapelou za zenitem. Kdo byl v Abatonu, ví že to není pravda...

Playlist: What We´ve Got Is What You´re Getting - Hate Yourself With Style - Two Sides, Recipe For Hate - World Domination - Dirty Lies, - Money, Power, Glory, - Nothing Going On - The Faggot In You - Breakout - Catch Me - Rosegrove - Nigger - Right To Rape - Burn In Hell - Biggest & The Best - Without A Case, - Tommorow - The Truth - Do What I Say

foto: Kryštofotí