Novinky

Ad Astra: Znouzectnost ve zbrani, dezertér na útěku

znccover.jpg Znouzectnost - Ad Astra
14 skladeb / 44:13, Sisyfos Records

Znouzectnost, tu ze Skupovy Plzně, sem měl dycky rád (jsou slova, kterými by asi recenze nikdy neměla začínat. Ale nešť...). Vyhovovala mi její poetika i škleb, líbilo se mi, že ty chytré písničky jsou krátké, hodně melodické a i přes nadprodukci (jen Odrhovačky a Baladajky z roku 1990 mají 22 písniček. A to je těch alb + dem + sólovek bubeníka Caina a kytaristy Démy přes 15!) plné vtipu a nadhledu. Živě je jejich městský folk punk čistý bigbít. A ZNC značka kvality i v Banánové republice, kde jejich tváře dodnes zdobí zatykače. Skotačilo se na ně a blbne super, pankáč rocker folkáč hipík altík - všici v jednom kotli. Jestlipak se i oni dočkají na koncertě těch fajn dud - koření nové písničky Petr a strašidla?

Ale... Na poslední desce Ad Astra ubylo písniček a pár jich je možná maličko pod úroveň "staré dobré Znouzectnosti." Třeba snivá Verona o Romeovi a Jůlii s krásnou flétnou a klavírem. Ne že je pomalá, vadí mi ale její patos.

Však i v Plzni se časy mění. Dokazují to kytarová sóla, kvalita nahrávky i ty efekty na úvod filmové Mars útočí - to je snad start rakety či co? Neslýchané! "Na vlajce rudé, hlava robotí, křížem pod sebou, šroubováky má..." Staré téma v novém kabátě, a i ten obal s mořskými koníky zapřaženými do vesmírného korábu je vypiplanější. Ale uvnitř jsou furt chytlavé písničky, kterým ještě přidávají skvělé sbory. Však také všech pět členů ZNC zpívá. A když spustí o tom, co důvěrně znají a štve je to, jde song ještě nahoru. "Na náměstí v Plzni zavřeli nám věž/ napsali to v novinách a nebyla to lež/ a teď další na řadě budou naše dráhy, vlaky/ mosty, koleje lákaj sebevrahy taky - jééé."

S tématy Znouzectnost zas žonglovala. Lovila v řecké mytologii (politováníhodný Minotaurus - nebylo to jinak?), v zaprášeném vesmíru ("Nehledejte krásu, na planetě Marsu..."), u indiánů (Mokasín), Rajské zahrady zalidnila postavičkami z Aladina (včetně napůl senilního sultána, mysogina a sadisty. Pohádka končí...). Se slovy si pohrála v nářezu Za desatero prohrami, v Písničce pohled stočila na svou dlaň. Poněkud dětinské veršíky "Já nejsem holčička, já sem ta písnička... a chci být s tebou" jsou ještě od ZNC - řekněme - roztomilé. Kouzlo trvá. Od jiných už by byly trapné.

Jakoby si ale ZNC to nej škudlili do druhé půlky. Výborný je bigbít Rebelové bez příčiny ("Bez příčiny, rebelové, natáhnou spoušť a důvod si najdou/ Hvězdy v očích, a na duši splín, zastaví se a bez důvodu padnou..."), celly přikrášlená Na útěku ("A smrt čeká na svítání ve slunečních hodinách...") dokazuje, že stará láska - zde ke klasikům punku Damned - nerezaví. Hudebně má song Vše jak má být (ach jo. V textu zas ten patos) blízko k Sex Pistols, a dál k Mňáze (jako Manitou) zdaleka ne jen saxofonem.

To nejlepší ale CD uzavírá. Krásná, poetická, bojovná, protiválečná Včera brzo ráno. Vánoční příběh dezertéra, čistá Znouzectnost. "Já jediný mám přání, doma chci býti, já jediný mám přání, o Vánocích." No vida jak to jde! Je příjemné zjistit, že každý nový christmas song nemusí být stupído. Stačí hodit flintu a plnou polní do žita (rybníka), butylku naplnit kradeným lihem a hurá k rodině! Tutový hit. Krása. Hnedle návodovka. Člověk skoro zalituje, že už tu vojna není povinná.

75%

navštivte:
www.znc.cz

poslechněte si:
www.znc.cz/ra/ra.htm