Se jménem kapely Angel City Outcasts si můžete vybavit třeba taky stránku ze slovníku, kde u hesla "outcast" je překlad "psanec". Odtud je už jen krůček na Divoký Západ. Řeknete si, že to je zcestná představa? No, jenom zčásti. Když zazní ďábelská country vyhrávka v závěru songu Popeye In Afghanistan, naskočí vám před očima postava pistolníka Grimpa objednávajícího si právě v proslulém Trigger Whiskey Saloonu svého pravidelného supercloumáka. Ale aby nedošlo k mýlce. Tahle pětka muzikantů rozhodně není žádná countryová parta (přestože kytarista Tak patří mezi obdivovatele Johny Cashe).

Angel City Outcasts vznikli v roce 2002 a založili je bývalí členové punkových kapel z LA, Youth Rebelion a Broke'til Thursday. A také že punková energie, je to první, co je z desky patrné hned po mluveném intru. K tomu přičtěte rychlou rock'n'rollovou kytaru a nekomplikované bicí a to vše povýšené zpravidla "hospodsky vyřvávanými" sborovými vokály. Rychlost je vůbec jedním z hlavních znaků tohoto alba. Jednak, dík jeho stopáži, je konec dřív než se rozkoukáte a za druhé i v jednotlivých skladbách si rychlosti užijete dosyta. Tak rychlý a přitom melodicky hrající kytarista nebývá zrovna v sestavě kdekteré punkové smečky. Punk rock se zřetelnými vlivy šťavnatého rock'n'rollu a country music nebo jak sami Angel City Outcasts uvádějí, street punk rock'n'roll. Dostatečně svižný, energický, ale i tvrdý a nekompromisně se hrnoucí kupředu. Pokud bychom měli pokračovat ve výčtu "inspiračních vlivů", je třeba přidat i rockové bandy typu Guns'n'Roses nebo AC/DC. K nejrůznějším zpestřením patří již zmiňovaná "country chvilka", kytarová sólíčka ála Toy Dolls nebo naprosto podmanivá coververze "kissácké" klasiky Detroit Rock City, zde však jako LA Rock City (inu, rockových měst bude asi víc...). Skoro si říkáte, že vidět tuhle bandu naživo by vůbec nemuselo být k zahození.

Nějaké závěrečné resumé? Každá ze skladeb přináší smršť energie a nějaký ten zajímavý melodický motiv. Dalo by se skoro říci, že album nenechá posluchače klidně sedět. To, co je desce občas vyčítáno, tedy krátká celková stopáž, je velkým plus. Nesklouzne tak k tomu, aby dala posluchači vůbec šanci si začít myslet, že jsou jednotlivé kousky hrané podle obdobného vzorce a aby písničky splynuly v jednolitý proud. A jestliže jsem v upoutávce psal cosi o guláši... Tak tenhle bych si rozhodně nechal líbit.

75%

navštivte:
www.angelcityoutcasts.com/

poslechněte si:
www.angelcityoutcasts.com/music.htm