Novinky

Petr Kořínek and Friends - ... jen tak, lehce se vznášet ...

korinekcover.jpg Petr Kořínek and Friends - ... Just Floating Lightly ... jen tak, lehce se vznášet ...
10 skladeb / 67:50, Cube - Metier

Šedesátka je bezesporu významným životním předělem, při němž se mnozí neubrání bilancování. Petr Kořínek, jazzový kontrabasista a pianista se zkušenostmi ze sestav Karla Velebného, Laca Decziho i vlastních (dodnes fungujících) uskupeních oslavil kulatiny vydáním alba, na nějž přizval řadu osobností česko-slovenského jazzu. Vedle generačních souputníků: pianisty Karla Růžičky, bubeníka Josefa Vejvody, saxofonistů Štěpána Markoviče a Františka Kopa či kytaristy Milana Kašuby přizval i mladou hráčskou generaci (pianista Petr Beneš, kytarista Adam Tvrdý nebo bubeník Jan Linhart). Soupiska čítající úhrnem úctyhodných šestnáct jmen tak dala možnost vzniknout různým hráčským kombinacím. V úvodním a závěrečném songu, v nichž si hlavní protagonista rovněž zazpíval, téměř až bigbandového ražení.

Překvapivým otvírákem alba je slovenské tango Nečakaj ma už nikdy, které autorské duo Zdeněk Cóna & O. Ivančan složilo v roce 1946, tedy před neuvěřitelnými 59 lety. Šťavnaté (mini)big bandové aranžmá někdejšímu rádiovému šlágru sluší a to, že originál vychází z poněkud odlišného podhoubí než je to jazzové, je vcelku podružné. Jen to výmluvně dokládá, že když je dobrý základní materiál, je jedno, zda je píseň rok, deset, nebo sto let stará či zda jde o swing, pop, nebo dechovku. O Kořínkově vlastní tvorbě, která je zde zastoupena nadpoloviční většinou, lze hovořit podobně pochvalným tónem. Většina jeho autorských počinů je zaranžována pro potřeby klasické sestavy jazzového tria (kontrabas-piáno-bicí). Tu a tam decentní, tempem pomalejší skladby oživí instrumentální příspěvky hudebních hostů, jako je tomu kupříkladu v náladotvorném triptychu inspirovaným Lassenou, koněm Kořínkovi dcery Magdalény, kde se k základní trojici na několika místech přidává kytara a saxofony.

Jedním autorským počinem přispěl Karel Růžička, v Shadowcatcher / Chytači stínů si Růžičkovo piáno výtečně rozumí s Kořínkovým kontrabasem. A nemohlo samo sebou nedojít na světové klasiky. Interpretaci Ellingtonovi I Got It Bad postavenou převážně na zvuku kontrabasu, doplněnou výtečnými kytarovými vyhrávkami a sóly Milana Kašuby věnoval Petr Kořínek manželce Marcele a závěrečnou tečku decentně jazzového alba bez přehnaně novátorských ambic obstarala opět hudebními hosty přizdobená skladba autorů Guse Kahna a Islama Jonese It Had To Be You (Mimochodem, Gus Kahn není oblíben pouze mezi jazzmany, jeho písně mají v repertoáru rovněž hudebníci z oblasti ska, naposledy oprášili němečtí The Special Guests skladbu My Baby Just Cares for Me), s níž -v duchu názvu alba- můžete (stejně jako s většinou ostatních) zlehka levitovat na vlnách jazzových synkop.

80%

poslechněte si:
www.jazz4all.com/CDs/Korinek/Just%20Floating%20Lightly.htm