Novinky

Lyssa - Amoral / amorální noise totem

lyssacover.jpg Lyssa - Amoral
11 skladeb / 39:27, Silver Rocket Records

Nehodlám se tady bavit o zvuku nahrávky, který je u rakeťáckých bandů tradičně lahůdkový (ostatně jako téměř vše, v čem má prsty mistr Ježek) a přesně takový, jaký od kapel typu Lyssa očekáváte, tedy drásavý, špinavý, nekompromisně se valící a strhávající brutální silou vše kolem. Potud vše v pořádku.

Lyssa po Striker (12" EP 1999) a Lavanda Gastrica, 7" splitku s Wollongong z roku 2002 na "Amoral" úročí svou bezmála (nebo už ?) desetiletou existenci. Valivý noise rock. Odkazy na klasiky žánru Unsane (ne náhodou jim nedávno na strahovské sedmičce rozehřívali publikum), popřípadě tuzemské kolegy Gnu či zmíněné Wollongong nejsou od věci.

Něco jiného jsou ovšem živá vystoupení, kde se poryvy energie přelévají sem a tam a nad lecčíms lze mávnou rukou. Nikoli ovšem na nahrávce, na níž kapela bezděčně odkrývá své slabiny. To, že jsou skladby dosti monotónní, se dalo očekávat a s poukazem na sílu atmosféry možno přimhouřit oko. Některé triviální kytarové postupy lze přehlédnou už méně, nehledě na to, že to při nich sem tam nemile zaskřípe - to, co jsem kdysi sežral i s chlupama Michael´s Uncle, popřípadě Esgmeq, Lysse nebaštím. Vzhledem k tomu, že trojice: Michael Fanta (kytara) - Petr Somogyi (zpěv, baskytara) - Lukáš Záhořík (bicí) spolu hraje už hezkou řádku let, přijde mi studiový výkon neadekvátní. Mnozí podotknou, že podobná hudba nestojí na instrumentálních výkonech. S tím lze sice souhlasit, ovšem pokud pokulhává souhra a kapela ztrácí na tahu, nemohu si nerýpnout ... , hombre!

Řvané deklamace úderných sloganů v podání basisty Petra Somogyiho, jehož ráčkování působí na pozadí metalické hudby místy až komicky, mi evokují ponuré recitace příslušníků českého undergroundu, Knížákovi zpěvy-řevy v Aktualu a v neposlední řadě i Langerovy psychedelické výlevy psané pro hradecké noisaře Meat-House Chicago I.R.A. V posledních dvou skladbách (Dextra a Adaga) zařinčí industriální bluesmani z Dětí deště kovovým harampádím, které s hutnou hudební materií koresponduje víc než cokoli jiného - dobrá idea. No a v úplném závěru, coveru Adaga vzdává Lyssa celkem překvapivě hold v španělštině si rovněž libující podivínské partičce Old Time Relijun (originál pochází z alba La Sirena de Pecera / K Records / 2000).

Adam Nenadál, jeden z bossů vydavatelské rakety se nechal slyšet, že kdyby nehrál v Gnu, chtěl by být členem Lyssy. Chápu, jsou to kámoši, ale být jím, držím se svého postu v domovském bandu, jelikož tenhle přestup by byl jako hostování Poborského v druholigových Budějicích.

Je mi jasný, že výše uvedenými výroky si proti sobě poštvu publikum, které Lyssu považují za bezmála kult, jenže na rozdíl od Adama mě s Lyssou nepojí družba a tak si mohu dovolit být břitce kritický. Netvrdím, že "Amoral" je veskrze špatná deska (ani si nemyslím, že je Lyssa nula...). To jistě ne, ale nebudu vám ani sobě nalhávat, že je to "jedna z naprosto zásadních a originálních nahrávek tuzemský nezávislý muziky". Upřímně řečeno, ve skutečnosti ve mně "Amoral" vzbuzuje pocit nenaplněných očekávání.

60%

navštivte:
www.silver-rocket.org/kapely

poslechněte si:
www.silver-rocket.org/kapely