Novinky

Alamaailman Vasarat - Käärmelautakunta

alamammilmancover.jpg Alamaailman Vasarat - Käärmelautakunta
9 skladeb / 44:47, Wolfgang Records

Ačkoli album Käärmelautakunta (2003) finských Alamaailman Vasarat vyšlo před dvěma lety, nedalo mi, abych se nepodělil s dojmy z něj. Důvod? Nestává se totiž tak často, aby mě poslech nějaké desky takříkajíc nadzvednul ze židle.

K naší velké škodě je Alamaailman Vasarat (v překladu Kladiva z podsvětí, což je mimochodem vskutku příznačný název) u nás naprosto neznámá formace, o níž se dozvíte snad jen ze specializovaných encyklopediích zabývajících se například progresivním rockem a la Porcupine Tree či hudbou z okruhu Rock In Opposition. Popud k založení kapely vzešel od dvou členů další pozoruhodné finské progresivní kapely Höyry-Kone, Jarno Sarkuly (flétna, sopran saxofon) a Teemu Hänninena (bicí). Současná sestava šesti excelentních hudebníků, která je krom bicí soupravy prosta rockových instrumentů, obsluhuje dechové a smyčcové nástroje a zní tak, že by jim kdejací (hard)rockeři-(death) metalisti (doplňte dle libosti) mohli závidět. Až se kolikrát ani nechce věřit, že ty drtivé riffy nevycházejí z kytarových komb.

Naprosto neuvěřitelná kombinace stylů vmáčklá do třičtvrtě hodiny nemá slabého místa. Vůbec netušíte, kam se ta která píseň bude ubírat a co bude následovat po ní. Překvapení na vás čeká doslova za každým rohem. Album je odstartováno skladbou s příznačným názvem Kivitetty Saatana. Co jsou proti ataku těchto Finů všichni ti metaloví bubáčci. Směšní klauni? Asi tak. AV "satanův opus" rozehrávají způsobem, jemuž se dá tak maximálně podlehnout. Metalová hutnost dvou distorzovaných violoncell se snoubí s brutálními laufy dechové sekce (tuba, saxofony, trumpeta, basklarinet) v duchu Morphine blahé paměti a mystikou severských národů. Síla buldozeru s jaderným fyzikem za volantem. Akordeon v následující Vasaraasialainen navozuje smířlivější tón jakéhosi orientálního valčíku v mezihře se střídající se smyčcovou nostalgií. Kapela mnoha tváří sází jak na tvrdě rockovou stranu mince, tak na hloubavější polohy, napětí a obrovská síla energie však neschází nikdy.

Těžko přeslechnutelné jsou vlivy klezmeru, vážné hudby, a když se kapele zachce, umí se zdrcující rychlostí spustit regulérní balkánskou dechovku, popřípadě hospodský šraml. Tuzemský Traband, jakkoli k němu chovám vřelé sympatie, je ve světle výkonů Finů decentním šramlíčkem pro gymnazist(k)y. Když už jsme u toho proklatého, leč leckdy nezbytného srovnávání, s krajany krotící taktéž smyčce, Apocalypticou je sice váže používání klasických instrumentů netradičním způsobem, avšak obávám se, že cover-ansámbl ze země tisíce jezer je poněkud okoukaným a přeceněným jménem (konzervatoř-nekonzervatoř). Paralely můžeme nalézt i s dalšími krajany: žánrově rovněž rozpínaví Waltari mají sice svůj zenit za sebou, ovšem zásluhy na poli křížení jablek s hruškami jim těžko někdo upře. Ale aby bylo jasno, AV nelpí toliko na rockovém fundamentu, jsou nepolapitelní jak Zorro mstitel: tu soundtrackový waltz, tu jazzové piáno, turecká pochodová a v závěru (Jää, Hyvä Mieli) metalovou pilou z poctivé finské oceli zaříznutá (doom)metalová kláda.

Co sakra tohle může být za avantgardní sračku, řeknou si možná mnozí z vás. Nikoli dámy a pánové, já tvrdím, že Käärmelautakunta je skvělá, ba co víc, úchvatná deska!

95%

navštivte:
www.vasarat.com/

poslechněte si:
www.vasarat.com/samples2.htm