Celá seance začala pro Čechy s celkem mírnou (rozuměj hodinovou) časovou prodlevu, hlavní hvězdy totiž dorazily pozdě. Možná byly silnice od Budapešti, kde skupina hrála o den dříve, ucpané turisty od Balatonu. Jako první ze supportů se představil kvartet On Air, seskupený kolem zpěváka a kytaristy Luďka Fialy (známého hlavně z postcureovských Decline). Jak charakterizovat jeho produkci? Nejlépe asi (i když poněkud vágním) termínem temný pop. Hudebně určitě nezapře Fialovo výše uvedené působiště, ale v některých kytarových motivech si posluchač možná vzpomněl na ranné U2. V rychlejších věcech se kapela pohybovala doslova jako ryba ve vodě, v pomalejších skladbách už to tak slavné nebylo. A perlička? Možná že právě s blížícím se koncertem Patti Smith zařadili On Air při zvukovce Dancing Barefoot.

Následující pražská "electro group" Tear byla z poněkud jiného těsta. Křížili melancholické nálady s brutal disco EBM. V první části setu se hudba skupiny blížila spíše trochu ostřejším novoromantikům, s příchodem hostujícího Kryštofa Peterky z Immunology však nabrala produkce na drsnosti a až na závěrečnou Desire se rytmu EBM přidržela. Zvláštní zmínku zasluhuje vokalista "TEARmaster" Zdeněk Vovesný. V bílém saku, černé košili, bílé kravatě a tmavých brýlích působil trochu jako alternativnější Kamil Emanuel Gott nebo Těžkej Pokondr. Jednotlivé skladby stihl i téměř estrádně uvádět, že by i bavič Novotný bledl závistí. A pak, že tvrdá elektronika musí být nutně servírována s pozérskou vážností...

The Birthday Massacre svou zvukovku nijak neprotahovali a tak stihli začít už před půl dvanáctou. Vystoupení rozjeli v podstatě téměř stejně jako album Violet. Jen úvodní song byla klipovka Blue. Pak už přišla svižná Happy Birthday, která roztančila publikum. A protože kov je třeba kout dokud je žhavý, kapela hned nasadila asi svou nejhitovější píseň Horror show. Nezapomněla ani na titulní Violet, znějící zde přece jen tvrději. Kromě hudby byli velvyslanci země javorového listu zajímaví i vizuálně. Zpěvačka Chibi si svou image příliš nezadala s představou režisérů porna kategorie Schoolgirls Sexy Pervers o podobě hlavní hrdinky. Zbylí muzikanti vsadili spíš na vizáž znuděných dandyů oděných do jakýchsi pseudouniforem. Ačkoliv půlnoc byla na spadnutí a někteří odcházeli na poslední spoje, zůstalo pod pódiem dost lidí, kteří vytvořili velice vstřícné prostředí.

Přídavek si však publikum nevybrečelo. Kapela totiž už časně zrána vyrážela na další štaci. Přesto mohl být fanoušek temného gotizujícího popu spokojen. The Birthday Massacre odehráli naplno, s vervou a nenechali se rozhodit ani potížemi s dopravou. A opět se ukázala stará pravda, že méně početné auditorium (zde zhruba 150 lidí) udělá mnohdy lepší atmosféru, než tisíce znuděných snobů.

ilustrační foto: On Air - Ondřej Libý, The Birthday Massacre - promofoto kapely