Na začátku stáli dva chlapíci s hardcoreovou minulostí a chutí po experimentu, na konci je fascinující a osobitá hudba. Řeč je o Cheval De Frise, kteří vám možná nebudou neznámí, zvláště pakliže patříte k početným davům fanoušků, kterým toto sympatické duo z Bordeaux doslova učarovalo strhujícími výkony během jejich dvou misí do českých a moravských klubů. Údiv je na místě hlavně proto, že originální hudební jazyk Francouzů má na svědomí pouze akustická kytara a bicí. Říkáte si, že příliš mnoho superlativů na tak malé ploše může vzbudit nedůvěru? Vězte, že nejsou bez příčiny. Neposedná a zneklidnělá hudba Tomase a Vincenta ze všeho nejvíc připomíná dravou jarní bystřinu, tříštící se do drobných pramínků, klikatící se mezi kameny a znovu mohutnící v jednom silném proudu. Je příliš nezkrotná a svěží k označení za alternativu a zase příliš komplikovaná a brilantně zahraná na to, aby to byl jen obyčejný akustický post punk. Je prostě svá.

Pomineme-li četné singly a splity, přichází nyní po eponymním "Cheval De Frise" a předloňském "Fresques sur les parois secrčtes du crân" třetí dějství v podobě pětiskladbového minialba "La Lame du Mat", natočeného během loňského podzimního turné po Spojených státech. Vavříny za něj Cheval De Frise však budou získávat už s nezbytným dodatkem "in memoriam" - rozpadli se totiž dříve než vyšlo. Ač není znám důvod jejich rozchodu, dovolil bych si zaspekulovat a zatipovat to na vyčerpaní možností jejich současného zvuku. Že jsem se zbláznil? Ruku na srdce, zatímco letitému příslušníku folkařského cechu by si obehranost leckdo vytknout nedovolil, u podobně originálních kapel už často u druhé desky pochybujeme, zda jde ještě o rozvíjení svéhlavého výraziva a nebo se kapela již opakuje. Opustit pak zaběhnutý trademark a postavit se znovu na startovní značku, možná taky na jiné trati, patří k největším hrdinstvím.

Mám pocit a je to jen fakty nepodložená, čistě intuitivní záležitost, že právě sem Cheval De Frise dospěli. Ne, "La Lame du Mat" je stále skvělou přehlídkou toho, kam může post punková, nebo chcete-li alternativně rocková muzika dorazit, chopí-li se jí výborní muzikanti s otevřenými hlavami a nezakrytým hledím. A to i přesto, že už jí nedominuje tak prudký chuligánský úprk, i proto, že je zde naopak vyvážený citem pro náladu a větším důrazem na zvukomalebnost jednotlivých tónů. "V nejlepším je třeba přestat", zní jedno zdá se nejen české pořekadlo. Ale jiné zase praví něco o tom, že na konci je pěkné to, že tím něco nového zase začíná. A já nepochybuju, že se alespoň od jednoho z těchto pánů v budoucnu ještě mnohého zajímavého nadějeme. Prozatím nechť je nám jistotou alespoň comeback jednoho z nejdůležitějších tuzemských labelů - Minority Records!

80%

navštivte:
www.freneticrecords.com/cheval/info.html

poslechněte si:
www.freneticrecords.com/cheval/listen.html


Deverova Chyba / Sabot - Tvý tělo koleje / O.M.T.
2 skladby / Free Dimension Records

Stará dobrá ruční práce, tak lze charakterizovat společný vinylový sedmipalec Deverovy Chyby a Sabot. První vyjmenovaní se reprezentují skladbou Tvý tělo koleje, pocházející ještě z repertoáru Hodouškovy viny a příznivci životopisných dat jistě vědí, že právě kytarista Pepa Devera dal svým odchodem z ní důvod ke vzniku i názvu nástupnické formace. Táborské trio od té doby vybrousilo svůj výraz k dokonalosti a tak nemá pražádný důvod měnit osvědčené receptury. Pánové Tomske, Bedrič se tak pevně drží svého kopyta a s nemilosrdným metronomem bubnozpytce Milhause za zády opět obtěžkávají své tlustostrunní mistrovskými riffovými partiemi. Za nakopávající "energy" výsledek si pak všech deset oblíznou jak příznivci alternativního rocku brněnského ražení, tak i svobodomyslní punkáči.

V podstatě to samé, hlavně co se konečného hodnocení týče, lze napsat o druhé straně vinylu, na kterou přispěli původem sanfranciští, nyní už drahně let táborští světoběžníci Sabot. Použití okřídlené úsloví "jedni za osmnáct, druzí bez dvou za dvacet" z večerníčku o kosích bratrech však pro tuto singlovou družbu brání fakt, že Hilary (bicí) a Chris (basa) jsou tentokrát v O.M.T. až nečekaně přímočaří, byť jejich rukopis opět poznáte po pár vteřinách. To však ještě není všem překvapením konec - tuto chytlavou jazz'n'corovou vypalovačku totiž v závěru zdobí i u tohoto instrumentálního tělesa nevídaný zpěv. Předpokládám, že Tábor Bigbít tým, jak je důvtipně tento sbor pojmenován bude zřejmě jakýsi all star band složený z Free Dimension crew a obyvatelů Ctiborova mlýna. Pro pátrací misi, zda tomu tak skutečně je, jsem si vybral tento víkend, při němž bude dvorek za táborskou "Sedmičkou" hostit patý Free Dim Fest. A pokud jste dočetli tento článek až sem, nabízí se návštěva byvšího husitského města celkem vzato jako příjemná povinnost.

80%

navštivte:
www.freedimension.cz/devchyba/index.php
www.cesta.cz/sabot!.htm

poslechněte si:
www.freedimension.cz/devchyba/index.php
www.cesta.cz/Sabot recordings.htm