Bo Diddley a 50 let rock'n'rollu (report + foto)
Bo Diddley je bezpochyby jednou z největších hvězd daného žánru a má za sebou neuvěřitelných 78 "světelných" let. Turné 2005 s ním doletělo i do té naší malinké galaxie.
Nacpaný LMB nejdříve rozehřál "domácí" Stan the Man se svým Bohemian Blues Bandem. Předkapela (v sestavě: basa, bicí, saxofon/foukací
harmonika a zpívají kytarista Stan) vsadila na osvědčené pecky, jež si vypůjčila od slavnějších bluesmanů Dixona, Reeda, Kinga a
dalších, ale vystoupení mělo šťávu. Stanovy parádní čísla Big Boss Man nebo My Babe jsou pro bluesové ucho opravdovou lahůdkou.
Bo Diddley přivítal rozbouřené publikum a jeho kapela zpustila nelítostný groove, do kterého frontman skandoval své jméno, aby vzápětí to samé křičel celý sál! Chraptěl a vyprávěl do mikrofonu, zatím co jeho hranatá kytara vydávala ony proslulé hlasité a zkreslené zvuky. Rozjeté publikum nijak nešetřil, hned zkraje rozpálil velmi osobitou verzi Hoochie Coochie Man, pokračoval žánrovou klasikou a nijak se nenechal znepokojit zvukovými problémy, které kapelu během celého vystoupení pronásledovaly.
Kromě bubeníka a kytaristy si s sebou rockový veterán přivezl dvě ženy: basistku a klávesistku, milé to překvapení asi pro většinu
posluchačů v sále. Nutno dodat, že Diddley neměl za zády žádný "all stars band!", který by vyrážel dech, ale nijak mi to nevadilo a celý
koncert tak vyzněl dost syrově a vřele. Sálem prostupovala frontmanova ležérnost, bluesová tradice a manýry skutečné hvězdy. Hrál a zpíval
jako by o nic nešlo, zatím co zbytek kapely odhadoval, co se bude v příštích okamžicích dít. Bylo však zábavné to sledovat. Punkově
vyhlížející basistka Diddleyho neustále sledovala, komunikovala s ním a vysílala signály ostatním na pódiu. Osmasedmdesátiletý černoch
ale nezůstal jen u blues a rock'n rollu, ukázal, že umí i rapovat a během vystoupení zaplul i do funkových vod. Celá šou tak
byla neučesaná, špinavá a nesecvičená a stoprocentně na ní sedělo slavné rčení: "It's Only Rock'n'Roll"!
Vystoupení mě, snad kromě složení kapely, ale vlastně ničím nepřekvapilo, nebyl to výjimečný hudební zážitek. Jen starý rocker, co
zpívá a hraje na kytaru a pouze síla osobnosti a černočerné charizma nemohou uspokojit náročnějšího posluchače. Ve srovnání
s vystoupením Chucka Berryho to samozřejmě Diddley vyhrál na plné čáře, ale... Tím "ale" bych chtěl právě ty "náročnější"
posluchače pozvat na květnové vystoupení bluesové patričky Ford Brothers Band.
Odkazy:
Autorovy články
-
Bill Wyman & The Rhythm Kings, 29. zari, Divadlo Archa
-
Peter Lipa - zpivajici, krtici
-
Ford Brothers Band (report + foto), 14.4., Lucerna Music Bar
-
Jungle Funk v Praze
-
Chuck Berry v Lucerne
-
The Jacksons Singers - Gospel Emotions
-
Motion Trio - zazracne tri akordeony
-
Par slov o fREEtIME
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jen registrovaní / přihlášení uživatelé.
- Prozatím nikdo nevložil žádný komentář.


















