Novinky

Depressive Disorder - Ultima Ratio

depresivedisordercover.jpg Depressive Disorder - Ultima Ratio
13 skladeb / 59:46, Monopolrecords

Kdo se aspoň trochu zajímá o domácí tvrdší elektronickou scénu, bude patrně brněnské duo Disorder a Stork, tedy soubor Depressive Disorder, dobře znát. Nebudou jich sice kvanta a kdybychom se "anketně" ptali náhodných chodců v ulicích, asi by nám moc kladných odpovědí nesklidili. Ale asi je to tak správně. Muzika zakotvená svými kořeny v klasické EBM u nás v současné době patří spíše k undergroundovým žánrům a tak se její fanoušci rozhodně na desetitisíce počítat nemohou. Na druhé straně tím spíše jim pak nemůže uniknout nic, co na poli daného žánru opravdu stojí za pozornost. To, že kapela příznivcům elektroniky rozhodně není neznámá, je způsobeno i faktem, že patří k tomu zajímavějšímu a podnětnějšímu, s čím se lze na našich pódiích setkat. Svou pozici potvrzují Depressive Disorder i tímto albem.

Ultima Ratio je deska ucelená, plná tajemně dusající hypnotičnosti, zastřeného drsně šeptajícího vokálu, častých samplovaných úseků mluveného slova a občas i nějakých těch překvapujících momentů. Tím nejvýraznějším může být třeba kytara hostujícího Ashoka (známého asi zejména ze sestavy skupiny Root) v kompozici Blasted. Působí zde jako určité osvěžení, které ale naprosto organicky do skladby zapadá a dokáže její atmosféru podpořit a dále rozvinout. Možná, že by takových zpestření nezaškodilo trochu víc. Odkazů na elektroniku 80. let tu naleznete dost (vybaví se zejména ti nejznámější představitelé, tedy duo "frontových bojovníků" - Front Line Assembly a Front 242). Přesto se nedá tvrdit, že by tvorba Depressive Disorder nebyla nápaditá a nezněla, v jistém slova smyslu, moderně. Není to jen nostalgická vzpomínka na EBM minulého století. Jedná se spíš o invenční práci se základními schématy a motivy daného žánru a využití možností dávky sugestivity, kterou tvůrcům soudobá technika nabízí. Stačí při poslechu jen trochu popustit uzdu fantazii, abyste se ocitli ve světě potemnělých hororových sci-fi. Skladby jako Silent Killer, Under Watch, Victim nebo Fallen City dokáží před vašima očima rozehrát natolik fantaskní obrazy, že vám poslech alba uteče poměrně rychle.

Je třeba ještě dodat, že album vyšlo v limitované pětisetkusové sérii a že je tak, jako jiná alba Monopolrecords, komplexně pojatým produktem. Tedy včetně zajímavého obalu. Tahle muzika nikdy nebude oslovovat nejširší posluchačskou veřejnost (a upřímně řečeno, to by tak ještě scházelo), ale je jisté, že příznivci EBM a příbuzných hudebních výbojů si na Ultima Ratio svoje určitě najdou.

70%

navštivte:
www.depressive-disorder.com/

poslechněte si:
www.depressive-disorder.com/Audio/audio.htm