Plum (Pl.), Fetch; 11.4., KD Rozkrok; Varnsdorf

Při pohledu do zpětného zrcátka dojmů to vypadalo, jako by si polští Plum přivezli do varnsdorfského klubu pokrevní mladší brášky. Pražských Fetch bylo rovněž jako Plum - tři. Obě formace měly v sestavě obligátní kytaru-basu-bicí, jen u Fetch stál před mikrofonem kytarista a u Plum basák. A především, hudba linoucí se z reproduktorů (ten večer v potěšitelné zvukové kvalitě) měla nemálo styčných bodů. K vystoupení Fetch jen toliko: role předskokanů se nenápadná trojice zhostila se ctí, přestože jim scházela jistota a sehranost polských kolegů, což praxí jistě časem získají. Každopádně to vypadá, že se na tuzemské noise/HC scéně objevilo další zajímavé těleso.

A teď už k hlavním tahounům večera: Plum byli netrpělivě očekáváni již z toho prostého důvodu, že zde před časem měli vystupovat, ale nemoc jednoho z členů toto setkání překazila. Napodruhé to tedy konečně vyšlo a ještě teď mi z jejich koncertu běhá mráz po zádech (a hučí v uších). Trojice sympatických a skromných (ačkoli mají být na co pyšní, jelikož tvoří absolutní špičku polské nezávislé scény, respektu požívají na celém území Evropy a předskakovali -pokud se nepletu- i samotným Sonic Youth) Poláků naservírovala nepříliš početnému, leč vděčnému publiku, které si vytleskalo dva přídavky, prvotřídní porci noise-rocku s přesahy do hardcore, punku i metalu. Hned na začátku posunuli Plum pomyslnou laťku o hezkých pár čísel směrem nahoru. Sehranost "Švestek" byla evidentní a obdivuhodná, trojice připomínala dobře namazaný a seřízený stroj, který co chvíli měnil otáčky, drtil, sekal, mlátil a ani sebesložitějšími aranžemi neztrácel na výkonu. Členitá hudba ten večer nutila uznale potřásat hlavami jak hardcoráře s jejich Fugazi a Helmet, máničky sjíždějící temné Plastiky, tak i alternativce s milovanými Už jsme doma. Všichni si našli v Plum kousek toho svého.

S každou další písní se končetiny návštěvníků koncertu rozhýbávaly víc a víc a snad i proto, jako jakousi úlitbu tanečníkům, v závěru svého výbušného vrstevnatého setu plného zvratů, stop-timů a rytmických kotrmelců Plum svou produkci zpřehlednili do méně komplikovaných tvarů. Ovšem ani v rytmicky přímočařeji se tvářících kouscích Plum neztratili nic ze své přesvědčivosti a originality. Ten večer si Plum na svou stranu získali dalších pár fanoušků a sám za sebe si dovolím tvrdit, že podobných koncertů asi už tenhle rok moc neužiju(jem).